Odlesky paní zimy

Odlesky paní zimy

Jinovatka

V podobě

hedvábných pavučin

se větví

něžně dotýká

prosí jen:

„Nerušit“.

Mlha

Krajkové šaty nosí,

větrem je ráno rozpíná

a za tmy sama

si nahá tančí

-jen ať se každý

podívá.

Vločka I.

Blíží se k zemi,

potají.

Sama sebe se ptá:

„Kdeže mi ruku

vstřícně

podají?“

Vločka II.

Voda

-matka její,

otcem mráz.

A vítr?

Chápavým

milencem.

Vločka III.

Když jednou však

otec z ní oči spustí,

vločka zmizí,

klidně si

láskou

roztaje.

Mráz I.

Kalužemi

přeskakuje

holou planinou,

bez slitování

do vody střepy

vdechuje.

Mráz II.

Jak malíř

vlastní štětce

různých druhů,

kterými okna

za nocí

skromně maluje.

Ozvěna

Za tichých večerů

slýchává

zvonivé ave

-zpívá mu

do rytmu

druhý hlas.