Zítra

Jen co otvírala dveře, bylo to tady. Zase to samé. Proč to musí stále poslouchat. Jako kdyby si nemohl pustit něco jiného. Říkala mu to snad tisíckrát…

Vytlačila ze sebe pozdrav a to jí zkazilo náladu nadobro.

Proč zrovna dneska musí být doma. Alespoň na ten pitomej fotbal by mohl vypadnout.

Přivlastnil si tady úplně všechno s takovou samozřejmostí, že jí z toho bylo nanic. Byl úplně všude. Nedalo se před tím schovat. Měla pocit, že se zadusí….

Stalo se něco, zlato? Ne, nic.

Stál u dřezu a myl nádobí. Áááá  pán se snaží, umyla by si to sama. Stejně to vždycky umyje blbě.
..
Nepojedeš k Vašim? Ne, zlato, ty mě tady nechceš ?Ne, já jen, že už si nebyl dlouho doma. Když, já jsem radši s tebou

Úžasný, ale já s tebou ne. Doprčic proč mu to neřekne. Kdyby vzduch, co s ní tady dýchá mohla oddělit na její a jeho, tak to udělá, tak proč mu nedokáže říct, ať si sbalí a vypadne.

I ta jeho bezostyšná nahota. Chodí si po bytě, tak jak ho pánbůh stvořil. Jestli si myslí, že to s ní něco dělá, tak to se teda plete. Dřív snad, ale teď? Jestli na ní sáhne tak se určitě pozvrací. Zcela určitě, žaludek už má i bez toho jako na vodě.

Nebyla si ani jistá jestli ho někdy doopravdy milovala. Anebo se to všechno vytratilo tak rychle, že si už nedokázala vzpomenout? Ano, je trošku samotářský typ, ale tohle nečekala. Mělo by jí to snad hřát u srdce, že ji už v noci nebudí noční můry a že nechodí do tří do rána po bytě celá zpocená a ustrašená….

Ale co na tom, jak je vidět, noční můry se dají prožívat i ve dne. A navíc, co by se jí asi tak mohlo zdát, když je z jeho přítomnosti tak unavená,že každý večer padá do postele téměř v bezvědomí. Raději spát, než vnímat, to že vedle ní leží, že čeká, že se spolu budou milovat, tak jak tomu bylo dřív, že mu bude říkat, že je ten nejlepší chlap na světě ...

Raději spát a zadusit v sobě to nevyřčené,to bolavé NEMILUJU TE slova  tak prázdná , za to ale plného významu, která ho dostanou na kolena.
Nechce mu přece ublížit ……

Zítra mu to řekne. Dnes, ne. Dnes už je pozdě, a nemá na to dost síly. Ale zítra, zítra ……..