Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽenskému rodu
06. 12. 2004
3
1
1812
Autor
Zivago
Osamělý a ponížený
Jen se svou zrádnou duší
Vzdávám hold touze padlé ženy
Proč? To jen ona tuší
Nést cizí vinu nepomůže
Nastala chvíle zrady
Vášeň sežehne zvadlé růže
A otočí se zády
Obklopen vlastní tísní
K lepšímu časy se nemění
Umlkne refrén v písni
Zůstane věčné mlčení
Pokušení už bylo dost
Nevěřím na nápravu
Ohlodat tělo, zbyde kost
Čí naděje je v právu?
Snad z vděčnosti, snad ze zlosti
Vzdávám se chvíle, co nepřichází
Za všechny ženy, růže, písně a kosti
Co nenávidím a co mi schází
1 názor
No není možné, že já jsem tu vazbu se vzory ženského rodu poznala až teď.
dítě_na_skleníku
03. 02. 2005Nicollette
06. 12. 2004
Teda pane, vy mi dáváte.
Zase chvíle mlčení a je z toho skvost.
Asi potřebuješ znovu do Lotyšska.
Ale tip si to zaslouží
*