Nicollette, proč je neradno zapalovati svíčku na cizích rozpadlých hrobech?
na hlavně se nepokoušej na cizích rozpadlých neudržovaných hrobech zapalovat svíčku. vím, o čem mluvim...
já se necham spálit, rozprášit a nezbude po mě zhola nic, takže tato otázka mě vskutku netrápí
Ty hroby, které opečováváme, nosíme v sobě...
já bych chtě být zkompostován ... nebo aspoň rozprášen ... nechci aby se o mne musel někdo starat ještě po smrti
Nechci moralizovat, dovolte pár poznámek:
oslovuješ-li nás všechny, tak i, ne y,
souhlasím s řadou názorů tady, není to o kytičkách, upravách atd.,
cítím duše svých zemřelých, povídám si s nimi, zlobí se na mě, radují se se mnou,
vím, že to byla jen úvaha a myšlenka, ve Tvém věku o tom raději ještě nepřemýšlej,
tip za prvotinu tady *
me se rozbity nahrobky docela libi, ale asi bych ho nechtela;)
Přeno, pokud ta svíčka bude na tvém hrobě, tak tě možná k ničemu už nebude, ale určitě bude mít význam pro ty pozůstalé, kteří ji tam dávají. Tak jim to neber. Ta svíčka pouze osvětluje most mezi minulostí a přítomností. Pro většinu lidí je velice důležité tyto mosty nebořit, ale pomocí určitých rituálů si je udržovat. A jestli k tomu přispívá svíčka na hrobě, tak je to jen dobře.
Mahoney: To s těma nápisama o "pokladníkovi ve spořitelně" jsi to vystih moc pěkně. Těchto vzpupných maloměstských hrobů jsou plné hřbitovy ve velkých městech. Na vesnicích jich bývá naštěstí méně, pokora před smrtí i životem je zde více zastoupena.
S tvým posledním odstavcem nesouhlasím obecně. Ano, je pravda, že ten dotyčnej v tom hrobě už není, je tam jen zbytek jeho schránky, ale to nemění nic na tom, že je to místo, kde máme příležitost vzdát úctu jeho minulosti i osobě, zavzpomínat na něj a tím se s ním znovu setkávat a udržovat ho v mysli. Mnozí to jinde než nad hrobem nedokážou a jindy než na hřbitově na to nemají čas. Ty sice ano, ale to nesnižuje význam hrobů pro jiné.
Sakra, asi budu muset s tím svým živobytím skončit, aby má činnost nebyla v rozporu s mými názory.:-))
"Přeno, pokud ta svíčka bude na tvém hrobě, tak tě možná k ničemu už nebude, ale určitě bude mít význam pro ty pozůstalé, kteří ji tam dávají. Tak jim to neber. Ta svíčka pouze osvětluje most mezi minulostí a přítomností. Pro většinu lidí je velice důležité tyto mosty nebořit, ale pomocí určitých rituálů si je udržovat. A jestli k tomu přispívá svíčka na hrobě, tak je to jen dobře." - dobře, ale v tom případě je to jejich věc, jestli jí tam chtěj dát anebo ne, a neni žádnej satanismus, když jí tam nedaj.
Přeno: No jistě, že to je jejich věc, o tom přece vůbec neni řeč. Já ti jen odpověděl na tvoji otázku, že nevíš, k čemu by ti byla nějaká svíčka na hrobě. A jak vidíš, dokonce jsem se s tebou i shodl na tom, že pro tebe už možná k ničemu.:-) I když i to není tak stoprocentně jisté, protože pokud bys byl věřící, věřil v posmrtný život a nutnou posmrtnou očistu potřebnou k vykoupení, v sílu a moc modliteb žijících za mrtvé apod., pak by tě bylo jasné, že k něčemu by byla i tobě.:-)) Ale tím tě už nechci provokovat, to bylo jen tak na okraj, že nic není černobílé.
A to, že jí tam tvý pozůstalý nedaj, žádnej satanismus samozřejmě není, o tom taky řeč nebyla. Prostě a jednoduše shrnuto, pro někoho to význam má a pro někoho ne.
jj, jisteze. ale ne pro me :)
Stejně jako Přeno jen říkám, že já nic takového nepotřebuji - ani jako živý ani jako mrtvý. Každý nechť si to srovná sám za sebe - a má svobodu nenosit mi svíčky "z povinnosti" (dokonce budu radši).
Hezký den
Souhlas s vykradačem, za podnět k uvažování - T
Nevim, k čemu by mi byla nějaká svíčka na hrobě.
každý to bere jinak. Jsou lidi, kteří už za svého života myslí na to, jaký budou mít hrob a šetří si na něj. Pro některé rodiny je honosný hrob otázka prestiže a snobství, někomu přináší denní návštěva hrobů úlevu a útěchu, někomu je to smysluplným vyplněním času, pro někoho je to otravná povinnost jednou začas. Takže moje kritika zní-je třeba vidět různé pohledy na věc, než napíšu soud.
Já třeba chci rozptýlit. Věřím, že si i tak na mě někdo vzpomene.I kdyby jen proto, že si s úlevou řekne, že na žádný hrob na Dušičky chodit nemusí.
Hroby mám rád.
Pozůstalí mě už méně. Ačkoliv.... některým by má návštěva vykradače byla stejně fuk.:-)
Zboro, chození na hroby svých známých není jen kult uctívání chladné kamenné desky. Zajímavá diskuse na toto téma je pod dílem "Hřbitovy rozbíjejí jenom svině" od Bernadety.
jak tak koukám... myslim,že jsem asi málo přemejšlela...když mi tady píšete svoje názory, tak mi dochází, že jsem si neuvědomila úplně všechno.) dííííky:)
ty tři řádečky se mi fakt líbí:))
A myslim, že je na tom hodně pravdy...i když se to neschoduje s mojí úvahou, souhlasím s tebou:)
Nechat se rozptýlit - nebo někde uprostřed pole pod lípou...
Svíčky nechci, nápisy nechci, a už vůbec ne těžkou desku nad sebou...
Miluju hřbitovy pro jejich klid a atmosféru, desky s nápisy "pokladník ve spořitelně" evokující vědomí marnosti a zbytečnosti usilování o pozice, moc, bohatství...
Nemám důvod chodit k hrobu někoho, koho jsem znal. Jak už tu zaznělo, ten hrob s ním nemá nic společného, a raději vzpomínám na místech, kterými jsme spolu prošli.
no tak mi to někod zkritizujte....) je to moje první dílo tady:)
Chtělo by to víc tahu na tip.
Nechám se rozptýlit, tím se snad tomuto osudu vyhnu. :o)
Když náhodou zabloudím na hřbitov, mám podobné tendence nazírání do života mrtvých a pak mi to ještě dlouho straší v hlavě, ale popravdě na hroby svých známých nechodím. Nelíbí se mi kult uctívání chladné kamenné desky, pod kteru leží to, co zbylo z člověka, nicméně už to s ním nemá vůbec nic společného.
Detailnější rozebrání dané problematiky je
ZDE
pane jo, to by byly děsné návaly na hřbitovech, kdyby se o každý hrob někdo staral, a taky by to byla pěkná nuda, kdyby byly všecky ty desky a destičky, hrobečky, andílkové a balustrádičky bezvadně vypulírované :) já mám nejraději právě ty semleté hroby. no a jinak ta úvaha není příliš hluboká, spousta lidí na hřbitovy nechodí a neznamená to, že by na své mrtvé nemysleli.
Pozor na chyby, takhle se zdá že je tvá úvaha určena pouze pro ženy :) a nebo třeba je tak už mlčím a přeju hodně štěstí na písmákovi.
No, asi to není špatně napsaný, s obsahem nesouhlasím, na hřbitovy chodím ráda, ale z trochu jiných důvodů , ne k hrobům svých příbuzných, na ně radši vzpomínám na místech, kde jsem s nimi byla, v okamžicích, kdy mi je něco připomene...
každej kdo očekává kytky je hloupej
kdo kytky nenosí je bezcitnej
ale kdo je nosí, je blázen, dyt sou už mrtvý
Na pod každou deskou skutečně leží lidské ostatky.