Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČESKÉ STŘEDOHOŘÍ A DÁLNICE
Autor
vesuvanka
z prologu asi tušíte, že se jedná o velmi ožehavý problém stavby dálnice D8 přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří... bylo o tom napsáno již hodně, a tak bych Vám ráda sdělila, že je ještě naděje na jisté kompromisní řešení - výstavbu tunelu Kubačka, který ochrání nejcennější partie této krajiny. V současné době probíhá podpisová akce petice "Ano výstavbě tunelu Kubačka na dálnici D8 v Českém středohoří"
Pokud byste měli zájem, bližší informace, fotografie krajiny i petici, kterou je možno podepsat přímo v elektronické podobě anebo stáhnout a vytisknout, najdete na
www.tunelkubacka.ecn.cz
-----------------------------
LIDÉ A ZEMĚ č. 2/2005
Malou botanickou (ale i zoologickou a geologickou) exkurzí po západní části Českého středohoří je článek Naděždy Gutzerové "Kopce Českého středohoří" s doprovodnými fotografiemi novém čísle časopisu LIDÉ A ZEMÉ č. 2/2005. Zastavíme se na Oblíku, Ranné, Srdově a Brníku.
Určitě zaujme (zejména Vás, kteří píšete haiku) fotoreportáž Zdeňka Thomy "Cesty tažných mraků" s doprovodem haiku japonského básníka Macuo Bošóa, který žil v druhé polovině 17. století.
Oba příspěvky jsou pohlazením po duši. Ale najdete tu další krásné a zajímavé články a reportáže z Kapverdských ostrovů, jižní Ameriky, Nepálu atd.
Přeji Vám hezké zážitky na cestách....
vesuvanka
11 názorů
Milý Kaji, děkuji za odpověď. To je pro mě novinka, vůbec jsem nevěděla, že se dají tesat sochy z ytongu. Našla jsem si několik fotek soch, jsou moc hezké. Pórobeton na první pohled připomíná pemzu.
Milá Vesuvanko, socháme z ytongu. Fota někde jsou, nevím ale kde.
dík za pochopení
Kaji, děkuji. Moc toho neznám a do Středohoří už se bohužel nedostanu, takže teď je sleduji alespoň na internetu. Snad vodopády nebudou ještě vyschlé.
Ještě se vracím k sochání. Přečetla jsem si také Tvoji báseň SOCHA a komentář. Zaujalo mě, že Tvůj syn vždy vytesá nějakou sopku. Sopky mě zajímají i z hlediska výtvarného. Z jakého materiálu tesáte? Pokud máte fotky soch na internetu, ráda se podívám.
Vidím, že jsi znalkyně.
Bude to ten rybník, co o něm píšeš. U bříz jsme také chodili.
U vodopádů mám bždy strach, že budou vyschlé. Třeba jim dám také šanci.
Kaji, díky za komentář :-))). Seriál Děti od kouřové hory neznám, i když ten název je mně povědomý, asi jsem o tom něco už dříve četla.
To je prima, že Tvůj syn má rád sopky - ony mají s chemií moc společného. Chemie byla ve škole mým nejoblíbenějším předmětem, chodila jsem na chemický kroužek a na jedenáctiletce, která bývala kdysi místo gymnázia, jsem si vybrala chemii jako volitelný maturitní předmět .
Ano, Středohoří, pohledy na Středohoří z vlaku z různých stran jsou zajímavé, například z Prahy na Louny. Obzvláště se mně líbí pohled z trati od Lovosic do Litoměřic, kde je panorama blízko kopce vynikají strmostí. Porta Bohemika je krásná (někde ji mám i namalovanou), a unikátní tím, že si Labe razí cestu tvrdými horninami, řeky si většinou hledají cestu v měkčím terénu. Ve Středohoří jsou i krásné vodopády, například Vaňovský na Podlešínském potoce, tak trochu schovaný za skálou Vrkoč, který padá z kolmé 12 m vysoké čedičové stěny. Nad ním je ještě poměrně málo známý asi 8 m vysoký Horní Vaňovský vodopád. Další vodopády jsou u Moravan a na Pekelském potoce poblíž Mlýnišťan.
Vojenský rybník - patrně máš na mysli rybník na Březině, odkud je zajímavý pohled na Milešovku, která se tu nezdá moc vysoká, vzhledem k tomu, že rybník je v nadmořské výšce asi 600 m. Březinu jsme navštívili několikrát a a prošli i bývalé vojenské pásmo zarostlé zejména břízami.
PSII: opravuji: když jsem si myslel, že ve Středohoří to na hodně místech vypadá jako v Portě Bohemice
Jako dítě jsem měl velmi rád seriál děti z kouřové hory. Působyl na mě i trochu úzkostně - blízké spojení života u vulkánu a smrti.
Sopky má velmi rád můj prostřední syn. Je to spojeno i s jeho zájmem o chemické pokusy. Jezdíme na sochání a on vždy vytesá nějakou sopku.
Středohoří je jiné, když se koukáme z vlaku projíždějícího Portou Bohemicou a jiné když se jede dnes už bohužel neúplnou lokálkou Lovosice - Most a zase jiné když se jede lokálkou Litoměřice - Česká Lípa. Místo jako Porta Bohemica jinde ve Středohoří není. Možná jsem byl trochu zklamaný, když jsem je ve Středohoří hledal. Těším se, že se tam opět vypravím. Letos jsem jel od Mostu do Litoměřic autem. Musím s lítostí napsat, že usychání lesů se nevyhnulo ani tomuto koutu země a na krajině to nechává nesmazatelný stín. O okraji Středohoří jsem napsal Údolí Bíliny. Mám rád i krajinu dolů pod Středohořím, hledání identity zaniklé krajiny a nakonec i to chemické Ústí, na které se ale ze Středohoří nerad dívam. Jezdil jsem tam z Prahy už jako dospívající, takže mě to tam hodně formovalo.
krásný den
Milý Kaji, děkuji za přečtení tohoto staršího díla a milou odezvu. Také jsme si přáli, aby dálnice vedla rovinatou krajinou mimo Středohoří okolo Loun, varianta dlouhého tunelu byla kompromisním návrhem Dětí Země. Jsem z Prahy, ale České středohoří upoutalo moji pozornost už ve škole, když jsme se o něm učili, že je sopečného původu. (Sopky mě fascinují od dětství, kdy jsem uviděla na staré pohlednici kouřící Vesuv.). České středohoří už při pohledu z vlaku na mě působilo exoticky a tušila jsem v této krajině něco jedinečného, s čím se u nás jinde nesetkáme. Tušení nezklamalo. Tolik zajímavostí a přímo unikátů z přírody živé a neživé na poměrně malé ploše, navíc v sousedství chemického průmyslu a dolů. Výlety do Středohoří byly pro mě velkou inspirací k psaní a malování.
Přeji krásný den :-)))
Milá Vesuvanko, dálnice přes Středohoří mě bolela. Hodně jsme tam jezdili, abychom si to ještě užili, než to spustí. Pdle mě to klidně mohli udělat okolo Loun. Ty jsi odtamtud?
krásný večer