Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdezva na Lovce papouchu manzelku
23. 11. 2000
12
0
2370
Autor
thymian
Manzela si berete z lasky a castecneho obdivu
Mala ukazka ze zivota s Mistrem
Uklid
Tak toho jsem se vzdala hned ze zacatku, bylo mi vysvetleno, ze jenom nudne a neiteligentni zeny maji ve vecech poradek, protoze nemaji jiny zajem nez uklizet. Uklizela jsem tedy nenapadne a jenom v mistnostech, ktere jsem obyvala sama a v kuchyni, kam manzel nevkrocil, jako by se bal zjistit jak primitivni zenu ma....
Byla jsem sama vina, ze jsem vyprala pradlo s papirovymi kapesniky v jeho kalhotovych kapsach a predtim se nepodivala, kdybych se, ovsem, podivala tak to bylo zraneni jeho privatni sfery a smirovani v jeho osobnich vecech....
Dovolil ovsem, ze mohu zalivat i jeho kvetiny, ale musela jsem predtim prostudovat veskerou literaturu tykajici se domaci prirody, abych neudelala chybu v preliti, podliti nebo uliti, protoze zalevani je veda.... a moje vina, pokud nejaka ta rasici utla kvetinka zahynula moji rukou ...
Koupil si psa, nezbytneho pritele, ktery ho donuti k dennim vychazkam na cerstvem vzduchu, dalsich 14 let jsem behala za rannniho kuropeni, pred praci, v poledni prestavce i po praci na cerstvem vzduchu ja, postavala jsem v parku a ostatni pejskove mi ocuravali kalhoty, pravdepodobne proto , ze ten muj hafan rozmeru mensi truhly, byl silny jedinec s osobni vuni, ktera neustale v podobe dlouhych chlupu lpela na mem odevu.......Byla jsem sama vina, ze me chripka zklatila na luzko a Mistr se musel na prochazku vydat sam, za nekolik tydnu jsme meli doma 6 stenatek plemena neznameho......
Koupil si papouska, prvni co ho naucil byla veticka ....devce zlate (usmev) nelez mi sem (usmev zmizel) a ja vycouvala....
Poridil si kocku, razem se stala milackem , dokonce se mohla povalovat na psacim stole uprostred jeho studijnich materialu a navic s ni nemusel chodit ven, koupil mi knizku domacich kutilu a ja vyrezavala zebricek, ktery byl spusten z jeho pracovny do volne prirody, kocka se to naucila okamzite......
Technika
Vsechno co do sebe toto slovo zahrnuje, pouzival podle filozofie, ono se to poda nebo manzelka to opravi, napravi a pokud ji sily stacit nebudou tak jsou na svete jeste odbornici. Autem se naucil jezdit relativne rychle, podplatil instruktora autoskoly francouzkym konakem a vyjeli jsme si na Vysocinu, z Prahy mu to vyvezl pritel a pak uz nebylo co resit....kochal se prirodou a ja do toho nemluvila, nebot at se stane co se stane, bude to stejne moje vina..., zajel si v prvni vesnici do slepe ulicky, museli jsme pozadat sedlaka aby nam to otocil...nevedela jsem jestli se mam stydet nebo smat....tento problem nastal o nekolik hodin pozdeji jeste jednou a to pomahal cely autobus smejicich se lidi, kdyz videli jak Mistr couva do skarpy s uplne novym autem, dopadlo to dobre, az na otlaceny zadni naraznik.....stastne jsme auto vytlacili na silnici, kdyz on srdecne se smejici vystoupil, podaval dekujici ruku na vsechny strany a nezabrzdene auto se rozjelo, vjelo na zelenou lucni stran a po chvilce, ktera trvala hruzne hodiny, skoncilo v potoce.... dopadlo to dobre az na otlaceny predni naraznik.....
Druhy den mi prihlasil do autoskoly a zakazal kupovani francouskeho konaku...
Pak uz nejezdil, jenom jednou jel za roh natankovat, pri teto dulezite cinnosti ztratil uzaver nadrze a napadity jak byl, tam nacpal papirovou uterku, ktera se v nadrzi ztratila a ja byla sama vina, ze to auto od te doby cukalo a chcipalo a ja po kazdem ujetem kilometru profukovala vsechny privodove hadicky, nastesti mu to slo tak na nervy, ze to nechal odborne vycistit.....
Ostatni technika v domacnosti od pracky po video byla vyhradne obsluhovana moji rukou pod jeho dozorem s priruckou v jeho ruce.....cist umel....i prednos mel vynikajici, nemusela jsem chodit ani do divadla... Denni program proto u nas probihal bez televize, lepsi program jako byl Mistr, mi nikdy nemohla nejaka bednicka vynahradit. Take nekde vycetl, ze obrazovka casto praska a zdemoluje cely byt.
Predavani zkusenosti
Myslim, ze bych mela tuto kapitolku preskocit, neni v mych silach, vsechny ty predane zkusenosti zde vypsat, rozhodne jsem se naucila a pridavala pozdeji k dobremu, ruzne z jeho mimoradnych vymluv, kdyz treba prisel pozde na koncert a dirigentovi vysvetloval ze nemohl zavrit desnik a proto ho nevzali do tramvaje, nevim jestli to bylo z jeho hlavy nebo na to mel nejakou prirucku, nikdy jsem po tom nepidila. Ale jedno vim zcela jiste, kazdy mu to pri jeho technickem talentu veril.
Take nebylo spatne, kdyz prisel nevim jak a take nevim proc na to , ze bychom mohli setrit....pry kdyz se nastavi kohoutek vody tak , ze jenom trosicku kape, tak to vodomer nepocita, my tim usetrime za 48 hodin kybl vody a velikou matematickou radou vypocital kolik vody usetrime za tyden, mesic, rok atd...Kbelik tedy stal ve vane a aby to neporusilo jeho statisticky vysledeky, jsme se tydny nekoupali, byla to moje vina, ze po se tydnech setreni veskere vypocty ztratily v nivec, protoze jsem mu ten kyblik s obsahem hodila na jeho mistrovskou hlavu.
P o r a d j s e m M I S T R A j e s t e m i l o v a l a, jenom obdivu bylo cim dal mene
Jidlo
tak tady jsem se uz vubec nemusela namahat, nerozeznal rizek od kachny a bylo mu jedno jestli dostal nedriv puding, potom hlavni jidlo a nakonec polevku, strkal to do sebe jak to prislo a soucasne listoval ve slovniku, lexikonu a jinych chytrych knizkach, pri te prilezitosti se docetl, ze clovek nema chodit nakupovat potraviny, kdyz je hladovy, ze pritom totiz koupi spousta zbytecnosti co se nakonec vyhazuji, posleze prisel k zaveru, ze ja tedy musim chodit nakupovat neustale hladova, protoze si vsiml, ze prichazim neustale s narvanymi taskami a rozhodl se proto, ze usetrime, kdyz bude nakupovat Mistr a sam. Od te doby bylo pro mne vareni detektivkou, vzdy jsem musela dlouho premyslet jak z takoveho nakupu : dve jablka, pytlik ryze, olejovky, slane tycinky a tabulku arasidove cokolady z dovozu, uvarim nedelni obed pro nas i pro moji tchyni. Ani jsem se nedivila, kdyz ji v predsini pomahal do kabatu
( to ze ji strkal porad hlavu do rukavu, radsi opominu podotknout) a ona vztekle utrousila: ta tva zena jeste nikdy neslysela, ze laska prochazi zaludkem..... mela jsem sto chuti ji ty olejovky v jablecne kasi s cokoladovou ryzi a tycinkovou oblohou, narvat do kabelky....
Obleceni
Nehralo pro neho vubec zadnou roli, byla to nutnost a nikdy nevidel jestli mam na sobe bavlneny svetrik nebo norkovy kozich i rozdil ve flanelove nocni kosily s ruzovymi kvitky nebo nadychanou svadivou romanci v pastelove barve, nevnimal, ale u zubniho lekare v cekarne se v nejakem zenskem casopise neco jako Zena v zrcadle docetl , ze jiste obleceni hraje velikou roli v sexualnim zivote muze, ptal se me se starostlivou vraskou na cele, jestli rozumim co tim chtel autor rici? Snazila jsem mu popsat krasne zenske nohy a hedvabne puncosky zavesene na krajkovem podvazku nejlepe v cerne nebo rude barve.....dival se na mne velikyma ocima plne otazniku a povidal: no to snad ne, to se prece nosilo za valky, kdyz jeste nebyly puncochace a ty jsou prece prakticke ne?
Starala jsem se mezi vyvencenim psa a snidani o to, abych mu vzdy pripravila vsechno co si ten den ma obleci, nikdy mi o to nezadal, ale donutil me k tomu smich mych kolegyn, kdyz me jednou navstivil na pracovisti, po prvni navsteve jsem si to prisahala a celou dobu jsem to dodrzovala. Dodnes na to s hruzou vzpominam, mel na sobe domaci, uz davno vyrazeny a vytahany svetr s V vystrihem bez kosile a jeste k tomu naruby a z toho se dralo jeho mohutne hrudni ochlupeni a jelikoz se vetsinou oblekal z setrnych duvodu potme, ani barevne neladil a navic popadnul muj cerny klobouk, ktery jsem tam mela jen tak pripraveny na odpoledni pohreb, nebylo by to ani tak moc poznat, kdybych na nej nepridelala dva dny predtim velikou satenovou cernou masli s bilou chrysantemou.
Loznice
Krome toho ze tam bylo siroke loze, jeste po rodicich ve stylu LudvikaXIV s tvrdou meziprickou a navic mezerou, ktera byla duvodem jednoho neprijemneho uskripnuti , ktere koncilo ve vojenske nemocnici, tam byla nepostradatelna knihovna s ruznymi priruckami jak na to, jak casto, jak dlouho, co predtim a co potom, nevim co z toho prostudoval a co ne, ja nic mimoradneho nezaznamenala, ale jedno se mu skutecne podle nejakeho receptu komplikovanych pozorovani a vypoctu podarilo, zplodit syna, ktereho si pral a chtel z neho mit muzikanta a nejradeji varhanika. Z setrnych duvodu bylo nase dite pocato, jak jinak nez potme.
Prisla jsem do jineho stavu a v tu ranu Mistr otehotnel, vycetl si nekde, ze kdyz on se bude setrit a dojde urciteho klidu, tak se to potom prenasi na mne a tim padem i na ten plod co ve mne roste a sili. Predcital a prehraval memu brichu klasickou literaturu a hudbu, protoze se docetl, ze to ma veliky vliv na pozdejsi vyvin chlapcovi lasky ke vsemu krasnemu a odusevnelemu. Postele nechal odstrcit do kouta a koupil trimanualove varhany, ktere zabiraly vic nez polovinu mistnosti a ja se strachovala, ze se jednoho krasneho dne proborime do sklepa. Do postele jsme lezli za zvuku pedalovych basu a od te doby nikdo nemohl opustit misto lasky bez pruvodnich fanfar.....
A to 14 let
A byla to moje vinna, ze z obdivovatelek, ktere Mistra zboznovaly a kladly mu ruze k noham se staly jednou milenky, ktere me povazovaly za sestru nebo blizkou pribuznou a nosily mi darky v podobne drahych bonbonier.......a netusily, ze bych vlastne mela nosit darky ja jim .....
***************************************************************************
Já jednou dostala od "něho" dvě myši, prý aby jim nebylo smutno a když jsou to dva kluci, tak si jistě budou rozumět. No bylo jich z těch dvou asi třicet a všelijak se mezi sebou množily až byly úplně degenerovaný. Když si pro ně pak přišel Pavlík Haklů, aby si je odnesl do přírodovědného kroužku jako potravu pro hada, tak jsem mu z vděčnosti vrazila i akvárko:-)
:o))*
Myslím, že každá z nás má doma zajímavý exemplář... :o)) Kvalit Mistra však (naštěstí) většina z nich nedosahuje... ;o))
:-) mám i lepší...
taky jsme měli křečka; a aby se furt nemusela kupovat podestýlka, tak přinesl z banky skartovaný papíry; křeček to sežral nafoukl se, zmodral a umřel... dodneška vidím ty zuby, strašný...
ale už přestanu, nebo na mě někdo pošle ligu na ochranu zvířat:-)
:o)) Nám nosí pořád nějaká zvířata domů Kačaba. Také se to podivně mezi sebou množí, kolikrát ani nevím, co za havěť přinesla a co přilezlo samo... :o))
ale náš pes utíká jenom "jemu":-)
jednou mi ho do práce přivedla hlídka městské policie; pan policajt se tvářil důležitě; můj pudlík byl uvázaný na tlusté šňůře a prý jestli jsem ochotná zaplatit 50 kč blokovou pokutu; kolegyně se válela smíchy a pes by lvyplašenej, no zacvakla jsem to... :-)
Ja Vam vsem dekuji za Vase poznamky, netusila jsem, ze budu mit tolik ctenaru a vite, ze mi to tesi ....Dneska poprve jsem si take uvedomila jak takova kritika at je jakakoliv potesi, dnes jsem si uvedomila, ze nejroznejsi pro autora je asi kdyz napise a nikdo se neozve, to je zdrzujici vic nez kriticke roztrhani na cucky. Proste jednim slovem , nestoji to ani za jedno jedine slovo. Ja tady ctu denne a patrim take k tem, kteri nic a nebo malokdy napisi, ale to je tim , ze neumim napsat nebo vyjadrit co co bych opravdu chtela a tak si netroufam u poezie uz vubec ne...tu se teprve ucim cist, tak se vsem basnikum timto omlouvam
tymíí :-))) ale uznej, v kolika věcech ses díky němu zlepšila, a kolik ses jich naučila... v pekle překována na kvalitní ocel... no dobře už mlčim :-))
rire: pak by ses měl smíchu učit... a to hodně rychle
to ten muj je zas nechutne prakticky a poradkumilovny...
rire a ostatni: proc se nesmat kdyz je proc? me to pripada legracni, zivot se nema brat vazne!! A vubec, pokud je souziti s manzelem neunosne, vzdy je mozne se rozvest, kazdy mame svobodnou vuli a moznost si vybrat...
rire, ze by to bylo spis souff-rire?? :-)))
tip pro Thymian!!
Thymianku, moc jsem se bavila..., než jsem tedy došla nakonec...Je to o životě a moc krásně napsané...*
adelan se bavila, mě to bolelo.
nevím kde se v lidech bere ten smích...
já cítím jen prázdnotu...
Ano, rire, bavila jsem se, nez jsem dosla na konec, jak jsem napsala a nevidim na tom nic spatneho, nikdo neni dokonaly a kazdy z nas ma spoustu slabosti, ale i presto se preci muzeme mit radi i s nimi a muzeme se jim smat, kdyz na to mame...
To mi ver, ze nakonec mi ten usmev rychle zmizel.