Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObčas je mi smutno
13. 04. 2005
11
1
2150
Autor
Smích_a_pláč
Všechno začína jinde
Cožpak si nepamatuješ?
Podotýkám, že se nedotýkám
vystavených exponátů
ani pohledem
-
Masochisticky, hledám další cesty
v slepých uličkách
Ano, opravdu mají
zámky na očích
Ulice s očima
pozorují lidi
Lidé v ulicích
chodí po červeném koberci
vlastní vyjímečnosti
Jdu s davem
Doma zvracím
Jsem loutka v pavučině
dřevěná umělkyně
parodovaná
-
Prostírám k obědu
po večeři
a dívím se, že hosté už odcházejí
-
Tahám za provázky
co visí z nebe
poklady padají na zem
Jenomže jsem nasela pole samoty
jako každý rok
poklady se musí sdílet
všechny jsou ve staré truhle na půdě
možná bych měla odejít od svého domu a pole
vzít jen truhlu
-
Občas si zamáváme
zdaleka
Cožpak si nepamatuješ?
Podotýkám, že se nedotýkám
vystavených exponátů
ani pohledem
-
Masochisticky, hledám další cesty
v slepých uličkách
Ano, opravdu mají
zámky na očích
Ulice s očima
pozorují lidi
Lidé v ulicích
chodí po červeném koberci
vlastní vyjímečnosti
Jdu s davem
Doma zvracím
Jsem loutka v pavučině
dřevěná umělkyně
parodovaná
-
Prostírám k obědu
po večeři
a dívím se, že hosté už odcházejí
-
Tahám za provázky
co visí z nebe
poklady padají na zem
Jenomže jsem nasela pole samoty
jako každý rok
poklady se musí sdílet
všechny jsou ve staré truhle na půdě
možná bych měla odejít od svého domu a pole
vzít jen truhlu
-
Občas si zamáváme
zdaleka
1 názor
krása nesmírná, ty jak jsi tady... to mě napadá.
umíš překrásně vyzvat k tanci, takovým mrknutím, což je v básni reprezentováno tím kouzelným:
"Podotýkám, že se nedotýkám
vystavených exponátů
ani pohledem"
A pak nemůžu nezmínit dvě speciální strofy:
Jsem loutka v pavučině
dřevěná umělkyně
parodovaná
-
Prostírám k obědu
po večeři
a dívím se, že hosté už odcházejí
V těchto dvou strofách jsi celá, ...vnímám je tak, že jsou variací na stejné téma. Prostíráš k obědu po večeři, protože čekáš hosty jimiž nelze brát za vděk. Čekáš jiné hosty. Neznáš je, ale víš, že je poznáš jakmile je uvidíš.
:)
potěšila mě, moc. *!
poklady se musí sdílet
.....a nedostatek možností sdílet poklady, to je to, co často bolí...... *t
Smích_a_pláč
25. 09. 2005
nějaké obraty jsou velice krásné a má fantazie si s nimi neskutečně pohrává, ale ztrácí se mi v duchu celé básně, která mi osobně nedává hlubší smysl a postrádá jednotu myšlenky - zřejmě to tak ale má být... v tom případě děkuji za obrazy v mé mysli, ke kterým jsi mi dala krásné podněty...
Smích_a_pláč
21. 09. 2005
dík za pocit, že snad nejsem
sám kdo přechází na druhej chodník
když jde někdo proti němu
snad