Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDialogus
10. 05. 2005
10
0
3103
Autor
Dejf
„Já vždycky říkám, že nejlepší věci na světě jsou zadarmo.“
„Myslíš jako třeba vzduch nebo když se jdeš vymočit za strom?“
„Nebo když se jdeš třeba pomilovat za strom.“
„Myslíš jako sám?“
„Proč sám? Zadarmo se můžeš pomilovat i s druhou osobou.“
„Pche, vždyť i za ten nejobyčejnější sex na ulici se tvrdě platí.“
„Ale nejlepší sex je přece vždycky bez placení.“
„Hehe. Tak schválně co uděláš, když se budeš chtít pomilovat s takovou slečnou, co zrovna sedí na obědě a právě do sebe souká kuřecí řízek s bramborovým salátem.“
„Tak, přisednu si k ní a slušně se zeptám ...“
„To si myslíš, že ti na to kývne?“
„... slušně se zeptám, jestli si můžu přisednout, ona pochopitelně přikývne a já pak navážu konverzaci.“
„A co potom?“
„Někam ji pozvu.“
„Tak to vidíš, už je to tady.“
„Co jako?“
„No někam ji pozveš. Pozvat, to se rovná zaplatit, zaplatit, to znamená, že to není zadarmo.“
„Ale nebudu jí přece platit za sex. Za sex se neplatí. Lidi se mají radi a proto se milujou - totiž mají sex. Kdybych za to platil, nikdy by se mi to nelíbilo.“
„Co myslíš tím, že nebudeš platit za sex. Před chvíli jsi řekl, že když se budeš chtít pomilovat s nějakou slečnou, někam ji nejdřív pozveš. Pozvání pak milování. Takže placení pak milování. Akce a reakce. Bez peněz se těžko pomiluješ. Kino, kavárna, kino, kavárna, divadlo, čajovna, kino, kino, kino, hospoda, postel.“
„Já ji přece nezvu, abych se s ní primárně pomiloval.“
„Nějak si odporuješ, kamaráde. Před chvílis řekl něco úplně jinýho. Proč ji teda někam zveš?“
„Protože se mi líbí. Zaujala mě.“
„Aha, takže tys ji jenom tak uviděl, zaujala tě – pěkný nohy, pěknej zadek – jenom koukat a nic víc?“
„No dobře, tak když ji někam zvu, asi mám chuť se s ní pomilovat. Ale to ještě neznamená, že jí za to milování budu platit.“
„Jo, takže tě zaujala, líbí se ti, jdeš za ní, vstoupíš jí do života, aniž by tě o to dopředu požádala, a ještě máš tu drzost a chceš se s ní úplně zadarmo vyspat, jo?“
„Ale když nechce, tak nemusí, já ji nutit nebudu.“
„Ale samozřejmě, že chce, ale proč ti to říct rovnou, když z tebe může něco taky mít. Pěkně kino, kavárna, kino, kávarna ... no jinak ti to neprojde. Pokud teda nechceš přímo zaplatit sociální pracovnici ... v mnoha případech se odvažuju tvrdit, že to vyjde i levněji.“
„Srovnáváš prostitutku, které dáš peníze na ruku, a dívku, kterou pozveš do kina?“
„S oběma se chceš vyspat, nebo ne?! Jde jenom o způsob platby ...“
„Hnusnej realisto!“
„Blbej idealisto!“
„Pragmatiku!“
„Naivko!“
„Pesimisto!“
„Optimisto!“
„Vole!“
„Debile!“
„Myslíš jako třeba vzduch nebo když se jdeš vymočit za strom?“
„Nebo když se jdeš třeba pomilovat za strom.“
„Myslíš jako sám?“
„Proč sám? Zadarmo se můžeš pomilovat i s druhou osobou.“
„Pche, vždyť i za ten nejobyčejnější sex na ulici se tvrdě platí.“
„Ale nejlepší sex je přece vždycky bez placení.“
„Hehe. Tak schválně co uděláš, když se budeš chtít pomilovat s takovou slečnou, co zrovna sedí na obědě a právě do sebe souká kuřecí řízek s bramborovým salátem.“
„Tak, přisednu si k ní a slušně se zeptám ...“
„To si myslíš, že ti na to kývne?“
„... slušně se zeptám, jestli si můžu přisednout, ona pochopitelně přikývne a já pak navážu konverzaci.“
„A co potom?“
„Někam ji pozvu.“
„Tak to vidíš, už je to tady.“
„Co jako?“
„No někam ji pozveš. Pozvat, to se rovná zaplatit, zaplatit, to znamená, že to není zadarmo.“
„Ale nebudu jí přece platit za sex. Za sex se neplatí. Lidi se mají radi a proto se milujou - totiž mají sex. Kdybych za to platil, nikdy by se mi to nelíbilo.“
„Co myslíš tím, že nebudeš platit za sex. Před chvíli jsi řekl, že když se budeš chtít pomilovat s nějakou slečnou, někam ji nejdřív pozveš. Pozvání pak milování. Takže placení pak milování. Akce a reakce. Bez peněz se těžko pomiluješ. Kino, kavárna, kino, kavárna, divadlo, čajovna, kino, kino, kino, hospoda, postel.“
„Já ji přece nezvu, abych se s ní primárně pomiloval.“
„Nějak si odporuješ, kamaráde. Před chvílis řekl něco úplně jinýho. Proč ji teda někam zveš?“
„Protože se mi líbí. Zaujala mě.“
„Aha, takže tys ji jenom tak uviděl, zaujala tě – pěkný nohy, pěknej zadek – jenom koukat a nic víc?“
„No dobře, tak když ji někam zvu, asi mám chuť se s ní pomilovat. Ale to ještě neznamená, že jí za to milování budu platit.“
„Jo, takže tě zaujala, líbí se ti, jdeš za ní, vstoupíš jí do života, aniž by tě o to dopředu požádala, a ještě máš tu drzost a chceš se s ní úplně zadarmo vyspat, jo?“
„Ale když nechce, tak nemusí, já ji nutit nebudu.“
„Ale samozřejmě, že chce, ale proč ti to říct rovnou, když z tebe může něco taky mít. Pěkně kino, kavárna, kino, kávarna ... no jinak ti to neprojde. Pokud teda nechceš přímo zaplatit sociální pracovnici ... v mnoha případech se odvažuju tvrdit, že to vyjde i levněji.“
„Srovnáváš prostitutku, které dáš peníze na ruku, a dívku, kterou pozveš do kina?“
„S oběma se chceš vyspat, nebo ne?! Jde jenom o způsob platby ...“
„Hnusnej realisto!“
„Blbej idealisto!“
„Pragmatiku!“
„Naivko!“
„Pesimisto!“
„Optimisto!“
„Vole!“
„Debile!“
Děkuji vám všem vřele:)
S tím mistrem dialogu, bych byl opatrný:)) já jen zastávám teorii, že dialogy jsou na próze to nejzajímavější - dobře se to čte, zní to lidsky, člověk se do toho snadno dostane - narozdíl od různých dlouhých popisů.
Pokud jde o formu: povídka to asi fakt není, ale zařazení pod drama a označení mluvčích se mi moc nelíbí. Takhle hole, stroze, bez všech popisků je to myslím srozumitelné a jasné, protože mluvčího má čtenář poznat podle toho, co říká a jak to říká a ne podle popisku. Tady se to doufám podařilo.
cekanka_ucekana
12. 05. 2005cekanka_ucekana
10. 05. 2005
:-)) závěrečný dialog jsem absolvovala včera také /mezi ženami/, takže mne ona přestřelka potěšila - je to asi normální vyříkávání si názorů - mezi kluky i mezi námi-děvčaty. holt asi za všechno se platí ... jde ale o způsob, to je fakt ...mile jemně pikantně ironicky roztomilé
tip
wedle_vazy
10. 05. 2005
Pojmenování "Mistr dialogu" je v tomhle případě asi hodně na místě. Souhlasím s ostatními.
Nicméně... v téhle strohé formě bez popisů, co kdo udělal při vyřčení té či oné věty (i když by to tady nebylo vhodné z hlediska spádu a plynulosti rozhovoru), to ve svých očích nevidím jako povídku.
Jak píšeš, je to dialogus, a já bych jej spíše zařadil do dramat (s tím, že bych přidal před každou větu jméno toho, kdo ji říká).
No, to je můj názor...
*