Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUlita
21. 06. 2005
9
0
3502
Autor
Siral
Poslechněte si někdy
jak dýchá váš dědeček
Uslyšíte příboj praoceánu
v lastuře nejen jeho života
na břehu času
Přiložte si ji k uchu
a zaposlouchejte se do volání vln
Všechny nás pomalu a vytrvale
volají zpátky do svých vod
Zaposlouchejte se do toho vlnobití
I vás si jednou budou
přikládat k uchu
na břehu času
vaši vnuci
Slůůůníčko
25. 06. 2005
dech dědečků mi spíš připomíná skřípání vln větru o hřbety skal
ale za nápad přinejmenším pochvala :)
vesuvanka: S tím dechem to je naprostá pravda...
brasi: Snad vážné líbí...
Sarrah: Třeba si na mě jako babička vzpomeneš ;-)
děkuji za tipy a přečtení.
Nicollette
22. 06. 2005
Toscana: Docela jsem k ní taky přilnul.
Hrbol: Já taky ne, proto jsem to napsal.
Zuzulinka: Díky za krásnou fotku a slova...
Print: Tvoje hvězdička se mi velmi líbí.
absurd: Zdravím!
Zbora: Mě docela taky...
Nicollette: Hledal jsem jí ve Wordu hodně dlouho :))
Nesmíš hned za vším vidět techniku, zkus to s přírodními představami ;-)
penelope: Pokud vyzkoušíš, bude krásné, garantuji. Dík za návštěvu a projevenou přízeň.
Ano,ano..salvy takovýho chrápání zabijou nejeden pokus o usnutí(blbej fór)..je to fakt pěknový.