jo, Břízu sice spíš pociťuju než zkoumám ale píšeš vo ňom pěkně, to zas jo :) Napsals že být básník není o hledání rovnováhy. Máš můj souhlas. Platí to i o Břízovi : Na jedné straně týpek s mimořádným "lidským" přesahem a všema těma laskominama cos na něm nalezl, na druhé přitroublé dítě neváhající zapříst virtuální rozepři na zcela exkrementálním základě, završenou (až symbolicky)vidinou usmiřovacího piva...I takovéto píčoviny patří k jeho stylu a do určité míry zapříčiňují že je schopen existovat v mírně zapařeném prostředí navzájem se poplácávájícího a oslintávajícího lidu Písmáckého. Bříza svým hledáním veřejně přiznává že ví hovno. Činí tak ale s nadhledem člověka který lecos ví. To se mi na něm líbí také.
briza uz v pismackem prostedi neexistuje. odesel zpatky do realneho sveta...
Skvělé! .. i ta diskuse (než se začala cyklit) je skvělá :) *****
Málokdo se takhle dokáže zamyslet nad dílem někoho jinýho, málokdo to takhle dokáže napsat,málokdo zformuje svoje myšlenky a pocity na papír tak dobře jako ty. Myslím,že máš blízko k dobrýmu psychologovi s literárním nadáním.Další típek.*
VALÉRY: zatraceně dobrá práce fakt...jsi kritik jakých je potřeba...velice ti děkuji tip.
Musím se přiznat, že Tvůj rozbor básní mě natolik spoutal, že si jdu přečíst postupně všechna Břízova dílka a budu se o nich snažit hodně přemíšlet.
Mockrát Ti děkuji.
Díky za Tvůj čas, Tvé myšlenky a Tvou odvahu.
Dík.
Valéry, před hloubkou Tvého vidění smekám a... děkuji za to krásný vážný čtení a za to, že budu líp vědět, kam se mám dívat, až zase stisknu šipku nad jménem Bříza...
Lyryku, proč se nepodepíšeš Ty?
Nicméně nechápu, jak to myslíš...
Valéry, pod to se podepíšu!!!!!!!!!
Lyryku, to, co my máme za prostředky (v prvé řadě), je u Tebe cíl.
podepisuji se též
Waleroslawek
Necítím nedohodu, cítím jen pohodu dilaogu, zavilost přesvědčeného autora je nutná a zdravá, nemůžem být všichni Břízou :-))) in.
Valéry, klobouk dolů!!! Dle mého názoru zde naprosto ojedinělá a skvělá komplexní analýza díla. A nezáleží na tom, jestli je do poslední tečky pravdivá či ne.
TIPík
A teď bych chtěl trochu reagovat na některé citace:
inventor:
já to přisuzuji spíše vlivu jeho fyzické osobnosti a pro ženy přitažlivému zjevu, jemuž nemáme, my oškliví hoši, možnost básnicky konkurovat :-)
Vio:
inventore, to je i na vtip dost málo vtipné. Netroufám si odhanout nakolik jsi to myslel vážně... snad vůbec.
inventor:
"Bříza je ‚Kazatel silných obrazů'" :: to opravdu není, jeho metafory jsou leckdy až na hranici kýče, nad smyslem jeho básní nelpí žádné utajení, žádná meditace, na můj vkus je až příliš sdělný, obávám se, že zrovna metafora není jeho cílem...
Bříza:
- postřeh, že metafora není cílem, ale prostředkem je správný. Pokud kritik shledává kdesi kýčovitost (kterou sám pro sebe definuji jako samoúčelnou "efektnost"), měl by doložit na příkladech kde. Mohlo by se totiž stát, že je to právě on, který nechápe význam řečeného, ač má subjektivní pocit, že všemu rozumí.
Vio: podpis pod Břízu
inventor:
odvážím se dramatického tvrzení, jednoduchost je demagogická iluze, podvod, smetana bez kávy, po které se tloustne a neví se proč
Bříza:
"Jednoduchost" totiž neznamená "prostoduchost" a s významem "prostota" to slovo lze dobře použít. to nemá s vnitřním obsahem pranic společného - jde jen o metodu vyjadřování.
Vio: podpis pod Břízu
inventor:
Cílem poezie je metafora, obraz, pojmenování; všechno ostatní je dobová kulisa...
Vio:
to je jen další důkaz Tvého "kritického" extrémismu. Jediným důvodem psaní je snad podle Tebe pouhá estetičnost a okouzlení slovy. Jiné důvody jsou podřadné, jak ostatně dokázala také Sonatina svou obhajobou Tvé osoby pod "upoutávkou" Kdo ví co jsem napsal???, na kterou jsem rovněž reagoval ("Buď mě baví literatura a snažím se v ní zdokonalovat, nebo literaturu užívám jako prostředek..." - to je ono - BUĎ A NEBO! Nic mezi tím. Žádné spojení obou přístupů.)
inventor:
naopak si myslím, že zdejší neideologická společnost je tím nesmírně ochuzována o myšlenkový pohyb, v takovém rigidním prostředí se myšlenky prostě nestřetnou, protože odpůrci utečou včas a vyhrajou svoji nezatíženost problémy.
Vio:
Z poslední doby mohu jmenovat spory na témata "čaj" či "euthanasie", jenže Tobě se tato témata zdají asi podřadná a diskuse v nich neplodné či pochybné kvality. Diskuse jsou tady takové, jací jsou diskutující.
Valéry:
a mám dojem že jsem vlezl mezi dvě palebná postavení, a probudil v nich podřimující dělostřelce...
Vio:
Tak trochu... i když jsem si to já osobně nechtěl ještě donedávna vůbec připustit.
Vio:
A nakonec? Nakonec nějakou tu perličku:
inventor:
a na konec? mám ho rád a všechno mu čtu...
Vio:
netvrdím, že to není pravda, ale tahle poznámka mi přijde trošku... ujetá?
a opět inventor:
(a slibuji, že kritikem už tady vůbec nebudu)
Vio: přidám pobavený úsměv ;-)
S úctou Violator
P.S. lyryku, krytyku i inventore, vlastně ani nevím, jestli ještě očekávám, že bych Ti stál za to, abys na toto reagoval. Ještě nedávno bych o tom byl přesvědčen.
P.P.S. Je 00:30 hodin a jsem již značně unaven. Bohužel mi nezbyl čas na další "kritiku", nicméně nepokládám dobu zde strávenou za zbytečnou.
P.P.P.S. Inventore, jen doufám, že to nebudeš brát jako čistou opozici proti Tobě jen z potřeby opozice, protože to tak není.
To Inventor: Zdenku - a i kdybys se nahlavu stavěl! Já se prostě neurazím a mám Tě rád :c). Myslím, že to je jediná smysluplná odpověď. Nevím, co jiného .... slibuju, že se budu snažit Tě víc číst ...
jenom.... ta poslední věta fakt dost bolí
inventor:
„Cílem poezie je metafora, obraz, pojmenování; všechno ostatní je dobová kulisa,“
Absolutně nesouhlasím !!! cílem poezie a vůbec veškerého umění je smích, radost, slzy, zježená srst, zaťaté pěsti, smutek, usebrání, něha, pochopení, odpuštění, zamyšlení, nový pohled, a pár dalších duševních stavů.
To co ty označuješ za cíl jsou pro mě prostředky jak toho to co říkám já dosáhnout, jak to vyvolat. Cílem je emoce, ten duševní stav, a ne nějaká artistní konstrukce, před kterou publikum zůstane stát s hubou dokořán, ta huba dokořán je cíl ! chceš-li :-) (nevím, možná si myslíš že jsem ti právě, předchozí větou, naběhl na vidle, jsem přesvědčen že ne)
A díky že jsi tohle napsal, vedle toho že jsem konečně pochopil že inventor = Lyryk = Krytyk, (tisíceré díky Miroslawku, tahle informace na mé tváři vyvolala kolosální smích, i když mě svým způsobem zahnala do kouta, :o)))) je-li tohle smajlík huba od ucha k uchu tak jsem ho sem vložil správně), a jsem taky možná blíž chápaní Lyrykovy poezie. (Ano, správně říkáš že jsi extremista :o)))) Takhle veselý jsem už dlouho nebyl.
„nemůžem být všichni Břízou“
To bychom přece ani neměli chtít být? Nevadí mi lidé kteří jsou stejní jako já, (ale žádného takového stejně neznám), protože mě nemohou nijak obohatit, přirozeně mám na mysli pouze obohacení duchovní. Mám rád lidi kteří jsou jiní než já, ale přitom jen natolik jiní že se naše „množiny“ někde překrývají, a já mám tudíž šanci je, třeba i jenom částečně, a vlastně vždycky jenom částečně, pochopit a něco poznat nebo uvidět že se dá něco vidět i jinak. Nevadí mi lidé se kterými se úplně míjím, protože i když nepřímo, obohacují mě trvalým připomínáním že je na světě spousta lidí kteří vidí svět úplně jinak než jsem já schopen vidět, a že tedy existují jakési pro mě neviditelné světy, „existují“ to je to důležité.
Řekl bych že jsi mi právě pomohl prostřít pár nových čtverečních decimetrů koberce mé množiny směrem k Lyrykově tvorbě, a možná i Lyrykovi samému. Díky.
„nemůžem být všichni Lyrykem“, ale Lyryk musí mít své místo v Písmáku.
:-)
Fakt jsem dneska nějaký rozesmátý.
V.
hň hň hň :-)))) no není to krásnej svět?
Obhroublost ????? KDE? Lyryku, když já jsem obhroublý, tak teče krev. Jsem totiž drsňák - ten největší. Nezlob.
Valéry: Budu se snažit, ale moc se netěš:)) Definování je jedna z mých mnoha slabších stránek:)
Hm, já myslel že máš něco v kapse,
nebo v kabelce. :-)
inventor:
My dva se vidím nedohodneme, ale ono by to stejně nebylo dobře.
Tam co zmiňuješ "... bílé rukavičky ...", buď je to osobní invektiva, (ale jak jsem pochopil chodíte spolu na pivo. :-) ) nebo je to něco mezi vámi, čemu nemohu rozumět.
"Břízovské zklamání v básni "slova slábnou". Jistě že první dvě strofy jsou o zklamání, vlastní nedostatečností, z té propastné vzdálenosti mezi tím co umím spatřit, a čeho mohu dosáhnout. Ale ve třetí strofě tě podezřívám že čteš něco jiného než já. To je pravý opak „bezmoci“! Ticho já tady nevnímám jako rezignaci, ticho tu vystupuje jako jiné řešení, jiná cesta, ticho je o větším soustředění.
A co máš proti hamletovské otázce „zkusme být“? Řeknu že kdo stokrát spadl na ústa, ten nevyskakuje okamžitě na nohy a nekřičí hurá! vpřed! Ten vstává pomalu, snaží se aby moc necítil odřené lokty, už ví že je lepší dopředu vidět než naslepo běžet.
Tomuhle Hamletovi prostě není 17, nebo se nejmenuje inventor :-)
„neadresné básně“? Bříza není praporečník, je Kazatel, a začíná u sebe.
„Faktem je, že já slovům ……..“
„a není nad milostný dovětek!“
„…….. Dona Quijota.“
Faktem je že já těmhle slovům moc nerozumím. :-) Tady z tebe cítím jistou zavilost a jízlivost za každou cenu :-)
p.s. Ani já dneska nemám dobrý den, vztekle tu na mě vrčí norma ISO 9001.
V.
Omlouvám se - je mi líto, ale nereagovat na Inventorovy postřehy by mi prosím způsobilo fyziologické problémy... :c)
- předem se omlouvám, že cituji - tedy vytrhuji, a za svou omezenou chápavost ...
ad:"Bříza je ‚Kazatel silných obrazů'" :: to opravdu není, jeho metafory jsou leckdy až na hranici kýče, nad smyslem jeho básní nelpí žádné utajení, žádná meditace, na můj vkus je až příliš sdělný, obávám se, že zrovna metafora není jeho cílem; :
- postřeh, že metafora není cílem, ale prostředkem je správný. Pokud kritik shledává kdesi kýčovitost (kterou sám pro sebe definuji jako samoúčelnou "efektnost"), měl by doložit na příkladech kde. Mohlo by se totiž stát, že je to právě on, který nechápe význam řečeného, ač má subjektivní pocit, že všemu rozumí. Jako příklad uvádím jeho předchozí nepochopení dílka "rozhraní světla a stínu", jehož symbolická podstata mu unikla zcela. Pokud má pocit, že jde z mé strany o ránu vedle, navrhuji mu, aby svůj kritický "bystrozrak" a schopnost chápat ony jednoduché a neutajené významy, vyzkoušel na dílku "Svářecí zvíře", jehož nezávislý výklad již existuje (ač mu není znám).
ad: jednoduchost je demagogická iluze, podvod,
prostota existuje, ale její obsah je jiný než jednoduchý ...
- můžeme se dohodnout, jak užívat slov "prostota" a "jednoduchost" a co pod nimi rozumnět. Valéryho vyjádření mi připadá úplné a správné - takže se domnívám, že k jeho "nepochopení" je nezbytné jisté úsilí. "Jednoduchost" totiž neznamená "prostoduchost" a s významem "prostota" to slovo lze dobře použít. to nemá s vnitřním obsahem pranic společného - jde jen o metodu vyjadřování.
zásadní bod sporu, který se mne dotýká až bolestně, jsem nalezl ve čtvrtém odstavci ... Váhám, zda na toto téma rozpoutat vážnou diskuzi (a obtěžovat tím Písmáctvo), protože se obávám (po jistých zkušenostech) o její smysluplnost. Určitým řešením by bylo, že autor i kritik si ponechají své navzájem protichůdné názory - a nebudou se pro to na sebe hněvat.... aneb zajímalo by mne, zdali po takovéto diskuzi mezi zdejším osazenstvem je, anebo není poptávka... Sám jsem k ní ochoten - kritik zdá se by jí byl velice rád ... hrozí však obvyklý zvrat k "bramborovému divadýlku.... :c) (což mne nebaví ...)
Valéry...DOBRÁ PRÁCE!!!*
Bříza: :o)))cháchá bráško...byla jsme si naprosto jistá že ti tvá tichá zdrženlivost dlouho nevydrží!
Vypadá to, že se tu schyluje k docela zajímavé debatě....
TIP, toho je nám velmi třeba. Tvé postřehy jsou vskutku ... ani nevím jak to říci. Velmi dobrá práce. Musím přiznat, že na něco takového bych se asi nezmohl. A nad Břízovým dílem už vůbec ne. Díky moc za Tvůj čas i snahu.
Když to čtu celé poněkolikáté znovu i s následnými reakcemi, opravuji: ne asi ale stoprocentně bych nevypotil ani ze čtvrtiny tak kvalitní kritiku. Jsi fakt dobrý a hlavně na rozdíl od investora (Krytyk-Lyryk-...) si neděláš patent na rozum a porozumění. Ač zdá se mi, že jako jediný zde bys mohl. To se mi líbí
Že se do mne opírá Bříza, maje nárok, zcela chápu, ale co znamená obhroublost Mimošlápkova, nechápu, odmítám.
Moji milí, zkuste mít na paměti, že autorem jsem více než kritikem, (a slibuji, že kritikem už tady vůbec nebudu), nad kritikovým nestranným názorem ještě krouží můj názor (mnohem důležitější) autorský. Chápu, že jeho směšování je moje chyba, nevím co k tomu více dodat. O patentech na rozum a porozumění jsem sám nikdy nemluvil, je to proto, že si vážím každého konstruktivně (nejenom upřímně) vysloveného názoru, za kterým je množství usilí; vážím si slušnosti, a tak při svých kritikách snažím se být slušný, a stejně piju krev.
S Břízou jsme každý na jiném břehu poezie, já mu jeho břeh neberu, snažím se čehosi dobrat, troufnu si říci, že jsem se v jeho básních hrabal několikanásobněji víc než on v mých, ale to je v pořádku, východiska našich výkladů jsou zcela jiná.
Cílem poezie je metafora, obraz, pojmenování; všechno ostatní je dobová kulisa, to je můj autorský extrém, neznamená to, že nechápu nebo necítím jiné hodnoty; což ovšem neznamená, že jsem ochoten přitakat postupům a smyslům, které nevyznávám, ale jen respektuji. To je můj úděl kritika-autora, nelze mě vnímat jen jako kritika, ale také jako hlasatele vlastní poetiky, v níž nemohu být nestranný.
Řada autorů přede mnou se kritik dopouštěla, kritikou byly také jejich manifesty (surrealismu, dadaismu a dalších), kde kritizovali vše ostatní převýšením vlastních názorů, toho se začasté dopouštím a budu patrně dopouštět též.
Pro opravdovou diskusi není publikum, nejsou žádné lačné uši, nejsou ani zformulovány nestranné argumenty, které by podpořily porozumění, k němuž zde ani není vůle, neboť zatajené, znivelizované ambice většiny zde, která se rochní v poetické rovnosti, vede vždy jen k výtkám o "povýšenectví, patentů na rozum a kdovíčehoještě..." Kritika je objemná, těžká a nevděčná práce, je tak snadné přikyvovat, lehnout si pod svoje líbí-nelíbí a líbat se do sytosti každý s každým, ale obnažit věci navzdory zavedeným soudům, vyžaduje řadu studia a neuvolněného čtení, kdo tomu chvíli věnuje, už nikdy nikoho lehkomyslně nenapadne svojí ojedinělou myšlenkou.
Dobové žalmy odplakávají svoji bezbřehost a já se snažím být jen host.
Zdeněčku neblbni- ano ? :c) Půjdem spolu na pivo, a tam se budem každej s každým líbat do sytosti .... :c) je mi jedno, že jsi "ošklivý hoch" .... využiji efektů své osobnosti, šamanského pošeptávání a vožeru Tě tak, že Tě Sonatina nepozná ..... ale hlavně už přestaň s těma blbostma ...... máme Tě rádi i když to někdy dá zabrat (moc nám to neulehčuješ...).... :c) .... na "věčné pravdy" a "vývoj" na písmáku se můžeš vykašlat - tyhle věci jsou totiž v povolanějších a vyšších rukou, než jsou ty naše ... :c) HOWGH !
inventor:
Vidím že musím přitvrdit. :-)
Břízovo zaujetí „lidskými otázkami“ čitelné je ! Přece nejde o to aby autor zjevně deklaroval čím se v díle zabývá, co bylo inspirující myšlenkou která ho k napsání přiměla. Uznávám že bych měl své tvrzení více podepřít. Ale ony tam pasáže které bych mohl do své kritiky zkopírovat, nabodnout je jak na vidličku, přenést na svůj talíř, a říct: ‚tady je důkaz mého tvrzení‘ nejsou. (A že teď čtu autorku kde to krásně lze :-) , což není urážka pro ni.) Já to zaujetí vidím v podhoubí Břízových básní, ve vodotisku, v červené niti která se jeho dílem vine, (to jsou ale argumenty) :-) .
Ale přece jenom:
Celá báseň „slova slábnou“, copak v tom není cítit Hamletovská otázka, monolog na prknech co znamenají svět, či monolog sám v sobě? Včetně té nerozhodnosti, pochyb. A všichni co znám tvrdí že Hamletova otázka je tou základní, existenciální. :-)
Báseň „čekání“ je totéž co „slova slábnou“, v obou je potlačen člověk i akce, je tu jen myšlenka a duše.
A podobným způsobem se děje ve většině Břízových básní, málo pohybu, událostí, osob, jejich interakce. Proč? Domnívám se že právě proto, že jeho otázky nejsou spojeny s konkrétní skupinou lidí, kde najdeš že by psal o dětech, o milencích, o mladých, o starých? A nejsou spojeny ani s událostmi dne, báseň „volba“ proč nevolá: ‚nač lidi potřebujete politiky?‘ – Možná že až příliš používá téhle polohy vznešenosti, která je s Bohem, s Králem, i Ideou přesahující tisíciletí spojena, ale na to jsem v odstavci věnovaném básni ‚Jirmejáh z Anátot a z Prahy‘ myslím svým způsobem upozornil. :-)
Přitom ale nepochybuji že Bříza má smysl pro humor, a na ulici vypadá jako veselý spokojený člověk, navíc ještě hezký, jak tvrdí Rivka, a přiznáváš i ty. :-) A že kdyby chtěl může moje tvrzení o zaujetí lidskými otázkami šmahem popřít tím, že sem napíše sérii veselých kupletů. Já nemám ambice být psychologem Břízovy ani jiné duše, pouze se snažím popsat své pocity, své dojmy, své závěry z četby jeho některých básní (všech přístupných na Písmáku koncem prosince minulého roku). Nic víc.
Říkáš že většina autorů zde jsou altruisté s podobnými cíli jako Bříza, tedy že se nijak nevymyká, máš je ze 75% načteny, a tedy víš o čem mluvíš. V tom se ti skutečně nemůžu rovnat, zaměřil jsem se zatím na autory s určitým počtem děl, čtené, a s odezvou. Ale i na mnohé z nich jsem se pouze podíval, přečetl dvě tři jejich díla která mají zajímavé název, nebo pod sebou mnoho reakcí, abych si udělal jakýsi povšechný dojem o čem ten autor je. To neznamená že se chci někomu vyhýbat, pouze jsem si v tom množství navrhl jakýsi „plán“ čtení. - Vyhýbat se nechci nikomu, ale ani si nekladu za cíl číst absolutně všechno.
Může být že tu jsou lidé kteří pečují o opuštěná zvířata, a možná i o opuštěné lidi, může být že jsou tu lidé kteří se chovají velmi ohleduplně k přírodě. Může být že tu jsou lidé kteří sní každý večer před spaním o Slunečním státě. Může být že Bříza kope do psů a poráží babičky na přechodu, koneckonců historie nás učí o mnoha bezcharakterních lidech kteří byli ve svém oboru geniální. Může být že Bříza je ve dne Jekyll a v noci Hyde, nevím který z nich je který pletu si je. :-) Ale já jsem psal o tom co vidím v Břízově díle, ne o tom jaký je člověk. A, viz. to co dokládám na začátku, i když nevím jestli tě to uspokojilo, vychází mi jako básník který se víc než jiní věnuje základním otázkám lidské existence. Nebo tě třeba lépe uspokojí výraz „prezentuje ony otázky“.
p.s. Omlouvám se jestli ti tenhle předchozí odstavec přijde nepatřičný, ale já se při jeho psaní cítil tak vtipný že jsem neodolal.
„Jednoduchost“
Všichni stojíme na výsledcích které dosáhly předchozí generace. Kdo se chlubí že zná onu inkriminovanou rovnici je i pro mě směšný, kdo jenom prostě oznámí že ji zná a nic víc, protože fyzika není jeho obor, je průměrně vzdělaný člověk, ani chytrý ani hloupý, může být třeba pekař báječných housek.
Já rovněž vidím Břízu jako konzervativce, tady jsme ve shodě. Dokonce ti i přikývnu že je optimista, z mého pohledu každý kdo si vůbec klade otázky jako on je optimista. – I když, je to vůbec možné aby konzervativec byl současně optimista, není to protimluv? :))
Zbytek toho co píšeš, a je to většina tvého příspěvku je ovšem už o Písmáku samotném. Za tu dobu co tu jsem mám pár postřehů či dojmů o tom jak funguje a čím je. Ale jednak to už je o jiném ne o Břízovi, a jednak tenhle závěr dopisuju poté co jsem si přečetl tvůj příspěvek z dneška reagující na Miroslawkův příspěvek, a mám dojem že jsem vlezl mezi dvě palebná postavení, a probudil v nich podřimující dělostřelce. :-( Doufám že se mýlím.
Valéry. :-)
Rivka:
Dost by mě zajímal jiný než můj výklad "pána a otroka". Bylo by možno ? :-)
Ale Valéry, já dovedu rozlišovat, a navíc i údernější příspěvky píšu s rozmyslem, jeden z kamenů úrazu je ten, že jsem v etapě, kdy už si nechci nechat všechno líbit, proto tén salv.
Tvoje (vše)lidské otázky jsou stále všezahrnující, to neznamená, že bych ti nerozuměl. Trocha snahy něco jasněji vyslovit nám oběma nezaškodí :-) No právě::::
"slova slábnou" a "čekání" jsou pro mne synonymem Břízovského zklamání!!! To je ten druhý břeh, dotknout se a neublížit a ještě si neumazat bílé rukavičky z holubiččích křídel. Copak "čekání", to je alespoň obrazoborecké, ale "slova slábnou" je přímo proti mé vlastní filosofii. Poslední strofa té básně se přímo vhání do bezmocnosti:: "tichem spíš nežli hlasem zkusme ten věnec uvít" :: má to snad znamenat, že rozvíjí Hamletovu otázku ve smyslu "zkusme být?"
Omlouvám se, ale filosofické otázky bych v jeho básních nenašel, pokud bych je tam nedal, jistý názor na chování, to ano. Myslím, že jeho neadresné básně tyto otázky umožňují pocitově domnívat. No konec mé autorské demagogie, ještě si znechutím svého oblíbeného autora :-)
Faktem je, že já slovům věřím stejně jako očím, pokud si uzurpuji čtení myšlenek z očí a proniknu-li svému blízkému do duše (a slova blízkých slábnou nejsilněji), mohu v těch očích najít jen polovinu toho co mi mohlo být sděleno. Pokud chceme a podporujeme-li to slova zeslábnou a umřou..., kdepak, slova krásní, a není nad milostný dovětek! Hamletovské bytí nelze logicky najít, snad jen tu neadresnou nedořečenost, typickou také pro Dona Quijota.
A pokud prezentuje základní otázky lidské existence, tak až příliš základně, pak jsou slova slabá a je nutno je šeptat :-) Ovšem, slovy samotného básníka, tato "mince není berná" - někdy se omylem dopouští skvělých metafor, jako by to dělal naschvál, abych úplně neměl pravdu :-)
/// "jazyk třepí zvuky" copak takhle slova slábnou? záleží na tom, co v jazyce slyšíš, mně věčně oslovují i roztřepené morfémy... /// s takovou optikou nemohu být Břízův obdivovatel (tajně jak kdy...)
Vzdal bych se obecného "základní otázky lidské existence" a hledal konkrétnější skutečnost, u Břízy jde o parafráze známé lidové pověry "sedávej panenko v koutě - najdou tě". Výklad má více možností, od těch tragických až po ty moudré, panenka, která ovšem již není anonymní, ale populární, musí říkat, že není panenka :-)
Jinak prohlašuji, že Břízu mám rád, a kdo jeho básně nečte, přijde o základní lidské otázky a moji úctu ke vkusu, protože propíraný autor zdaleka neřekl poslední slovo. Omlouvám se případně jeho naprasklé ulitě :-) A pivo beru, ale ne jako minule :-) (já si měl lépe přečíst "slova slábnou" :-)))
Valéry: Vyjádřil jsem se mírně nepřesně, Šíla, znamená Šílená, tu špatně pojmenovanou bys tu marně hledal.
"zaujetí (lidskými otázkami) je v jeho básních mimořádně čitelné oproti jiným" :: ne, nepolemizuji s tím, ale domnívám se, že takové obecně neupevněné tvrzení by bylo dobré doložit konkrétním příkladem, kde je to například nejzjevnější; jinak se z tvrzení stává mrtvá proklamace; bohužel mi spojitost s nutným důsledkem filosofování z čitelnosti nevyplývá, možná k tomu napíšeš víc; vysoké, nesplnitelné cíle slušnosti a mírumilovnosti :: většina autorů zde, jsou altruisté s podobnými cíli, nemyslím si, že je to pro Břízu více charakteristické než pro většinu ostatních, příklady zatím neuvedu, nebylo by to vůči tobě úplně spravedlivé, protože jsem zde více jak tři čtvrtiny dílek četl, což jsi nemohl stihnout, prostě si myslím, že východisko zde mnozí mají shodné, ale ty bys mohl doložit, že Břízova čitelnost přináší viditelnější úspěch či hodnotu :-)
"Jednoduchost je cosi jako prostota, či soustředění." :: odvážím se dramatického tvrzení, jednoduchost je demagogická iluze, podvod, smetana bez kávy, po které se tloustne a neví se proč; když se občan holedbá pochopením teorie relativity a dokládá to třešínkou na dortu, znalostí rovnice E=mc2, nemohu se než smát. Dnešní společnost je zahrnuta iluzí výsledků, ke kterým by většina nebyla schopná samostatně dojít, prostota existuje, ale její obsah je jiný než jednoduchý, blíží se soustředění a má fyziologickou podstatu, řekněme, že jde v mém chápání o emocionální jednoznačnost; na druhé straně tvoje tvrzení týkající se Břízy mne uspokojilo, neshodneme se v pojmech v obecné podobě :-)
"lidská společnost (v jeho době) je/byla krásný harmonický celek" :: lidská splečnost je i zároveň není harmonický celek, z Břízových básní cítím spíše konzervativní společenský optimismus, ale myslím, že nejde tuto otázku diskutovat, aniž by byla značně zjednodušena; přesto se domnívám, že idealismus není Břízův typický přístup ke světu ani v jeho básních, možná je problém spíše ve tvé nejasně obecné formulaci, znovu se domnívám, že obdobné lze říci alespoň o polovině zdejších autorů :-)
"dojem že Písmák je generační záležitost lidí ve věku ponejvíce mezi 17 – 25 lety. (Můj ničím nepodložený odhad) Tedy bych očekával jakýsi odboj vůči komusi kdo nechce svět zásadně překopávat, ale jenom zušlechťovat. – Jde tu tedy o souhlas a obdiv, nebo o „zastrašení“ těmi „základními otázkami“, „Kázáním silných obrazů“ ? " :: Písmák je zároveň generační a z velké části mimogenerační záležitost, nelze mě nutit, abych to dokládal, ale k mému překvapení je věk některých autorů neuvěřitelně vysoký, opravdu nebudu jmenovat, podstatné je, že z tvorby samotné se nic takového nedá poznat; odboj kohokoliv předpokládá na jedné straně názor a na druhé podklad daný zjevným názorovým postupem kontroverzních osobností nebo skupin, nic takového na Písmáku nevzniklo, snad s jedinou výjimkou, názory zde vznikají a v diskusích kolem nich je většina utečenců od problematiky tak pohodlná, že diskusi o jakémkoliv tématu zde nelze nikdy dokončit, naopak si myslím, že zdejší neideologická společnost je tím nesmírně ochuzována o myšlenkový pohyb, v takovém rigidním prostředí se myšlenky prostě nestřetnou, protože odpůrci utečou včas a vyhrajou svoji nezatíženost problémy; možná je to až příliš tvrdé, ale já jsem tuto zkušenost zde prožil; překopávat či zušlechťovat svět, Bříza podle mne zušlechťuje neznačně, mnohdy se domnívám, že jeho názory a postupy jsou krokem zpět, byl tu v nedávné minulosti přeci jenom jakýsi zárodek názorového sporu, Bříza vyslovil kdesi pár myšlenek o autenticitě života a projevu (nejde o citaci, ale o připomenutí podstaty), namítal jsem, že autenticita je hrozbou svobodnému hledání výrazu, neboť autentičtí mohou být ti co již vzdělání a zkušenosti života načerpali, takto jsou tu mnozí svou pohodlností strháváni k hledání ve svém zatím nepěstovaném nitru, nakonec se výsledk jeví v obecně nízké náročnosti na tématickou a formální stránku literáního úsilí, z místních se pod vedením guru Břízy stávají jacísi virtuální hippies poslední doby; jen doufám, že jim tento relikt nebude na škodu :-)
zastrašení základními otázkami, kázáním silných obrazů :: připomíná se mi film Matrix, o něm většina mladých lidí hovoří v superlativech, jako o filosofickém filmu, odvozují z něj podklad pro svoji netečnou bezmocnost; proč je ten filosoficky mělký a zastaralý film tak zaujal (?), zjednodušuje řadu filosofických otázek a základní otázku poznání přímo bagatelizuje, je to film proti reálnému úsilí o cokoliv a je založen na nefilosofických efektech, které zjednodušení činí pravdivějším než je pravda, paralela k Břízovi vede nedaleko, jeho obrazy založené na vlastní čisté zkušenosti jsou často přijímány zcela nekriticky, díky výrazovým efektům jeho osobnosti a šamanským postupům při jejich šeptané recitaci; nic z toho nechci nikomu brát, ale je také jiný svět, lopotnější, ale skutečnější a především umožňující najít sebe sama a nebýt jen otiskem jedné ze zdejších osobností :-) (ten mne zbije :-)))
mezi básníke a filosofem také nevidím podřadný hierarchický vztah, s tvojí poslední větou v odstavci souhlasím, zřejmě jsem se dříve nepřesně vyjádřil :-)
formálně a pojmov jsi mi "Břízovu schránu" sice neozřejmil, ale vcelku s tebou také souhlasím, i když se tady zřjmě více vciťuji, než bych přesně rozuměl :-)
o knižní podobě bych u pokročilého autora, ajkým Bříza rozhodně je nepolemizoval, zase souhlasím :-)
Závěrem pár poznámek: moje reakce na tvou kritku Břízy byla vedena snahou více obnažit charakteristické znaky Břízovy tvorby, tvoje kritické reflexe se nedotýkají příliš konkrétních formálních prvků, ani nejsou doloženy nějakou závěrečnou vzorovou interpretací, kde bys svoje poznatky relativně prokázal; tím nechci snižovat význam tvojí práce, ale upozornit na postup, který by více napomohl pochopení Břízovy poezie, demytizoval hotové granule Břízových postupů, aby se čtenář mohl znovu rozhodnout (potvrdit si), že je nadále přijímá; tedy byl jsi na něj až moc hodný, ale vyčítat ti to nelze, protože ani já, ani nikdo jiný tak rozsáhlou kritiku zde ještě nenapsal; věřím, že většinu mých tvrzení si nevztáhneš osobně, ale konstruktivně budeme v našem dilaogu pokračovat :-)
Díky za duševní potravu...
opravy v posledních čtyřech odstavcích:
básníkem a filosofem (překlep)
formálně a pojmově (překlep)
jakým Bříza (překlep)
kritiku Břízy (překlep)
Jsem nekriticky nadšena:) Sice mírně nesouhlasím s pojetím "pána a otroka", ale tak už to chodí:) Písmácký F. X. Šalda... (to má být lichotka - lépe řečeno kladné hodnocení):))
inventor: Bříza prostě píše hezčejc :c)) To, že je krasavec inteligentní s tím nesouvisí:))))))
Valéry: beru to, jako že nechceš... :-)) kdyžtak se na mě klidně obrať
sakra ... to mi nedělejte !!!! Valéry !!!! ... rád bych o tom mluvil a vysvětloval - pocit, že u tak vnímavého člověka to má smysl ... vypadal bych jako sebestřednej debil ... snad jen - obrovská radost, že to funguje ... (RSaS) FUNGUJE! dělí to lidi! Pojímej to v celku - jako divadlo - ne jednotlivé kameny - pak tam ten souboj myšlenek najdeš !!! Všichni máte pravdu - každý svým způsobem ... svádí mě to vysvětlovat - ale nejde to - přestalo by to fungovat ...
Nevím jestli jsem tě přesně pochopil, ale zkusím nějak heslovitě reagovat. Tak jméno Šíla mi dosud bylo neznámé, zkusím se na ni podívat. Už kdyby jenom kvůli tomu nicku. :-)
Kdo z básníků není zaujat lidskými otázkami?
Bezpochyby každý člověk, nejen básníci, nějak zaujat je. A i kdyby to popíral, a odmítal se k nim vyjadřovat, už tím že jaksi žije odpovídá člověk na základní lidské otázky. Jestliže do tebe na ulici jeden hrubě vrazí, a druhý se ti s úsměvem vyhne, dávají oba odpověď jak vidí svět. A jakýmsi způsobem se k té odpovědi museli dopracovat. Když tedy říkám že Bříza je zaujat, myslím tím že to zaujetí je v jeho básních mimořádně čitelné oproti jiným, ne že by ho jiní postrádali. A z toho že je tak čitelné usuzuji na toho filosofa v něm. Vysoké cíle nerozumím jako nadoblačné, ale sotva splnitelné. A v lidské společnosti jak ji vidím já, jsou nesplnitelné i cíle obyčejné slušnosti a mírumilovnosti.
Jednoduchost?
Jednoduchost je cosi jako prostota, či soustředění. Je o nechytání (ani zkusmém) všech motýlů které uvidím na louce. Jednoduchost je když nic nepřebývá. Tedy se mi těžko poukazuje na něco co v Břízových básních není. :-) - A upozorním ihned že mluvím o jednoduchosti vnějšího projevu, nikoliv duševního nitra!!! - Jednoduchost rovněž chápu jako ty „základní otázky“, jako kmen existence člověka, ze kterého vyrůstají všechny větve vedlejších/všedních otázek dne. Jestliže báseň „odkvétal podzim“ je o všedním, tak stejně nakonec autor odvrátí pohled od smějící se dívky a dávícího chlapa do svého nitra, ke své ledové ruce na hrudi uprostřed noci. Tohle je podle mě o základní lidské otázce, možná ne tvojí ale Břízově asi ano. (Kdybych tuhle báseň napsal já, tedy bych se v ní ptal sám sebe jakým člověkem je správné být, abych jednou umíral s pocitem že můj život stál za žití.)
Ba naopak touží a znovuplatila …
Idealistická pravidla vždycky byla pouze idealistická, tj. nikdy neplatila. A nenacházím nic v Břízově básních co by dokazovalo že věří tomu že platí/fungují dnes v reálu. Tohle je ovšem laciné, protože neznám nikoho kdo by tvrdil že lidská společnost (v jeho době) je/byla krásný harmonický celek. :-) Břízovu touhu po ušlechtilosti a vznešenosti vidím jako sen (z mého realistického pohledu sen) o Baconově Atlantidě či jiné pošetilosti humanisticky vzdělaných intelektuálů. :-)
každá jeho báseň je dogma …
Nevím jestli je Bříza přitažlivý zjev a má tu své ctitelky, mě by asi nechal chladným, leda by se jmenoval Břízová a byl černovláska. Ale klidně by mohl být i brunetka či blondýnka, ba ani proti zrzečkám nic nemám. :-)))
Oč mi šlo? O dojem že Písmák je generační záležitost lidí ve věku ponejvíce mezi 17 – 25 lety. (Můj ničím nepodložený odhad) Tedy bych očekával jakýsi odboj vůči komusi kdo nechce svět zásadně překopávat, ale jenom zušlechťovat. – Jde tu tedy o souhlas a obdiv, nebo o „zastrašení“ těmi „základními otázkami“, „Kázáním silných obrazů“ ? – A představ si silný obraz jako biblický výjev, či jako otázku ‚Kdo jsme a kam jdeme?‘.
p.s. Když já ale vlastně vůbec nevím kolik je Břízovi let !! :-)
Co je víc básník nebo filosof ?
O filosofovi v každém z nás jsem se už zmínil. I když nejsem ani jedno ani druhé (jenom s tím stopovým množstvím jaké v sobě máme všichni) s tvrzením že básník je podstupeň filosofa zásadně nemůžu souhlasit. Jednak si nejsem jist jestli je lze vůbec srovnávat, a jednak to vidím právě obráceně. :-) Filosof je ten kdo chce pochopit, ale básník chápe !!!
Schrána s poselstvím
Je cosi kvůli čemu báseň vznikla. Nejsem teoretik ale rozumím každému uměleckému dílu jako „obalu“ ve kterém je uložena myšlenka, emoce, kterou lze nakonec vyjádřit v rozsahu jedné dvou vět. Samozřejmě aplikovat tohle tvrzení by u mnoha děl znamená silně je okleštit (až na samu zaměnitelnost s mnohými jinými díly), ale v podstatě skutečně platí že i poselství románové trilogie se dá takhle zestručnit. Přesto si umělci dají práci aby tu „krabici od bot“ řádně ozdobili, (a uznej kolikrát je z toho nakonec jenom ta krabice). Ani Bříza není diametrálně odlišný od běžného autorského přístupu, přesto cítím, domnívám se, že té krabici věnuje méně pozornosti než jiný, protože je více než jiní soustředěn na to co do ní vloží.
A když jsem se zmínil o tom že by jeho tvorba snesla tištěnou podobu, šlo mi to že kdyby mnozí zdepřítomní autoři dostali nabídku k okamžitému publikování jejich tvorby, asi by křičeli ‚moment, moment‘, a chápali se per a na poslední chvíli svá díla doupravovávali. (Cítím sám na sobě jak snadněji pouštím své věci na internet, vždyť se to dá přece vždycky přepsat nebo smazat, a jak bych se strachoval jestli jsem udělal všechno co bylo v mých silách kdybych takovou nabídku dostal) A tohle dodělávání právě u Břízy předpokládám v míře minimální.
Valéry.
Pardon, ten předchozí příspěvek je reakce na inventora.
zase perfektní práce, a kvalitní rozbor... to se tu opravdu nevidí...
Břízu čtu a znám, a pokud to tak dokážů posoudit, většinou bych s tebou souhlasil... Snad jen, že občas má i čistě veselé básničky, ale to většinou improvizační, v kritikách pod cizími díly...
jen tak dál!
myslím si že tvoje práce by potřebovala trochu větší sledovanost, a možná by se ti hodila i případná polemika... pokud nebudeš proti (a já na to nezapomenu) udělám ti zcela výjimečně trochu reklamy...
psát souhrnně o Břízově tvorbě je opravdu těžké, není tu totiž dávno celá a ti co ji sledovali od počátků, mohou mít jiný dojem než je ten dnešní;
kdo z básníků zde není zaujat lidskými otázkami, ze řady vyčnívá snad jen Šíla, která se zabývá navíc zvířátky; sahá na samé dno základních lidských otázek: škoda, že nejsou obecněji zaznamenány (jsou to být či nebýt, forma-obsah, slepice nebo vejce??); nesnadno vyjádřit o těch otázkách pocity: jistě, otázka vyvolává myšlenky, pokud vyvolává pocity, zůstáváme jen v libidózním hodnocení, zdali na sebe necháme otázky působit, otázkám prostě odpovídají myšlenky a ne pocity, pokud se vědomě nechceme s básníkem míjet;
jednoduchost nebo složitost by bylo třeba vyložit na příkladech, takto si nikdo neudělá představu;
"Ba naopak touží aby znovuplatila dávná idealistická pravidla lidské vznešenosti, vysokých cílů, a horizontů přesahujících všední den" :: já jsem nejspíš pochopil věc jinak, on podle mne věří, že platí, určitě pro něj, ale vysoké cíle jsem u něj nenašel, to by se mi mělo připomenout, více si myslím, že staví na trucu "neobyčejnosti" jeho všedního dne;
kdo z básníků není filosofem, podstata básnické promluvy je zkouškou před opravdovou filosofií, je jejím základním výzkumem, nezáleží ani na tom, že autor případně předkládá svoji začátečnickou a nedomyšlenou představu, vždycky nám představuje svět, v němž je jeho filosofie patrná, ne každý to ovšem je ochoten přijímat a vnímat;
"každá jeho báseň je zde dogma o kterém se nepochybuje" :: v tomto snadném prostředí, to tak krátce zasvěcenému může nyní připadat, já to přisuzuji spíše vlivu jeho fyzické osobnosti a pro ženy přitažlivému zjevu, jemuž nemáme, my oškliví hoši, možnost básnicky konkurovat :-);
"Bříza je ‚Kazatel silných obrazů'" :: to opravdu není, jeho metafory jsou leckdy až na hranici kýče, nad smyslem jeho básní nelpí žádné utajení, žádná meditace, na můj vkus je až příliš sdělný, obávám se, že zrovna metafora není jeho cílem;
protimluv společenského kázání sama sobě mi nezní pravděpodobně, většinou se obrací jen na sebe a spíš pro sebe, k sobě do sebe;
souhlasím, souboje myšlenek chybí, vůbec nenacházím radost z ambivalence u básníků tak obvyklou;
"Jsem si jist že se v Břízovi sváří básník a filosof, jenže já myslím že filosof je obecně básníkovi na škodu. Být básník není o hledání rovnováhy." :: filosofem se zdá býti proto, že jím stopově proti své vůli každý básník musí být, ale také proto, že vládne jistou zkušeností, která mu umožňuje ledacos již vážně tvrdit, každé sdělení básníka je většinou hledáním rovnováhy, tady vědecky přímo nesouhlasím, ale může to být jen otázka pojmů :-);
"schránu v níž uložil poselství" :: aniž bych přímo polemizoval s výlučným výkladem jednotlivých básní, zde se musím ojediněle pozastavit,, schrána, jako pojem básnického počínání rozhodně nepopsána, navádí čtenáře k vývodu, že se jedná o nějaký nový prostředek, ale doloženo kriticky to není,, mohlo by to být úložiště, krabice od bot, truhla s věčnými zámky, každopádně obal, cosi navenek zřetelného s obsahem vážným avšak tajným???;
k vystižení jednotlivých básní a kupodivu ani k závěru nemám zřetelných (nepocitových) výhrad, celkově si myslím, že se kritika nelehkého tématu zhostila důstojně a dosažitelně, není sice místy jasná viz moje poznámky k některým pojmům, ale práce je natolik záslužná, že jsou to jen drobné příležitosti s autorem kritiky navázat milý polemický kontakt;
osobně se připojuji k myšlence v závěru, Bříza je zralý autor, s jedinečnými prvky tvorby, které by si zasloužily knížku, ale v poslední době se domnívám, že čtenost zde na internetu je až příliš srovnatelná s knižním vydáním, poezie se neprodává, a zde je čtenářů tolik, že se rozprodá denně náklad jedné knihy poezie; jak autora znám, nebyl by ochoten svému dílu vyrábět dravou reklamu, takže má důvody být zde spokojen;
a na konec? mám ho rád a všechno mu čtu...
IVANOL:
Tohle je samozřejmě kritika se kterou lze nesouhlasit. Dokonce tvrdím že nesouhlas je pro mě zajímavější než souhlas. I když je pravda že souhlas zas mnohem líp snáším. :-)
Merle:
Reklama ? Doufám že nejsi příjmením Barnum. :-))
inventor:
To co z Břízovy tvorby znám a z čeho jsem vycházel jsem si stáhl domů někdy koncem prosince. Jestli tu něco měl a smazal, tak bohužel ….
(na zbytek se ti pokusím odpovědět později)
Ačkoliv nejsem moc na poeii, zkusím se na to podívat. Těžko se totiž vyjadřovat ke kritice, když nevím, co kritizuje. Když tedy nic jiného, tak dík za tip k něčemu na čtení.
Je to poprvé, co jsem narazil na Písmáku na něco, o čem se domnívám , že jde o opravdovou, odbornou a vážně míněnou kritiku, o rozbor díla jednoho autora. Nemusím se vším souhlasit, ale přesto dík, protože toto mi zde chybělo.
Jo , a ještě něco k Břízovi: " :-))) "
Písmák