Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se/D/_gen
12. 09. 2005
11
0
1868
Autor
655321
občas
když po mokrých dlaždicích
pleskají mé nahé nohy, kaluže se rozletují
s ptáky až na jih
občas
vrostu do země
a cítím klid a sílu
vážím tolik jako celá Zeměkoule
a mým městem není Praha
ale vesmír
za kterým žijí prapodivné bytosti.
Chtěl bych je pohladit po tykadlech
a ony se tomu smějí
myslel jsem si hned, že se smějí proto, že je to na tykadlech lechtá ... a teď, když jsem jel po názorech, tak černí mravenci potvrdili, že tykadla opravdu lechtivou záležitostí jsou ... :-)
pozorovatel
13. 09. 2005tři_černí_mravenci
12. 09. 2005Smetiprach
12. 09. 2005MALÁ_zelená_ale_MOC_šikovná
12. 09. 2005
Když se kaluže rozletují, tak to už je ten inkriminovaný konec světa. Alespoň poetického. A Marsoplacka a Uranoovál, popř. Plutokoule se taky bude psát s velkým písmenem?
Bože, proč musí psát každý a pořád?
nejseš ty ten co tipuje vlastní díla, a když na to někdo přijde, tak to smaže ?
seš ?
aha...
tak díky za názor, cením si tvoji upřímnost
Nicollette
12. 09. 2005
co takhle sám sebe...
ony mě mají
rády
:-)
ale to ty víš, seš přece jedna z nich