Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínky na Francii
15. 11. 2005
8
3
4751
Autor
Tramtarka
Vanoucí tma
a černočernej vítr
proháněl se mezi vzdechy
a šepotem
Rozhodla sem se
lhát a smát se,
hrát si s otázkou,
třeba se budeš ptát....
Zalykám se
Moje "velká láska"
výmysl puberťačky-
chci!
Chci teď!
chci všechno!všechny!
najednou..
Jenže zapomeneš
mezi ubíhajícími lesy
domy zdrhaj
do panelákovejch oblastí,
zdrhaj za dálniční přejezdy-
Jo,sbohem,
asi už tě neuvidim
V krajinách marnosti
vysnila jsem si tě-
zmizíme všichni?
3 názory
hm hm...já nevim...:) záblesky té Francie jak jí já miluju tam jsou...ale něco mi na tom nevoní...možná ta frackovitost.....jakoby se mi k francii nehodila moc...:)
mořský koník
18. 03. 2007podezdívka
14. 07. 2006
Tady Anetko, zase pochválím, myslím, že báseň má po formální stránce všechny náležitosti, tedy spád, gradaci,rytmus, myslím, že je dobře stavíš, osobně se mi moc nelíbí poslední řádek. On tam určitě má pro tebe smysl, ale zatímco celá báseň se nese v takové osobní a věrohodné rovině, pak ten poslední je jakýsi obecnější a filosofující výstup, který je trochu zbytečný či nesourodý. Tip
Tak tahle se mi docela líbí. Až na slovo "zdrhaj" a zase ty vzdechy :-)
Jiné výtky k ní nemám.
t*
tady líbí začátek, ten návrat do panelákovýho jádra, mě nějak nebere, i když chápu, že francie musí působit určitě jinak než středoevropská šeď, ten přechod bych asi vyrobil jinak, jednoho frantíka znam, naučil mě chat noar- černá kočka, nebo štětka to je asi tak celá moje fránina, jinak byl v poho, dycky sme se zčadili, opili a pak s nim jezdili po naší vlasti- taky sem se divil, proč jezdí zrovna do čech
já sem tam jela na jeden workcamp a seznámila se s nějakejma francouzema v autobuse.z workcampu sem po jednom dnu utekla stopem a bydlela u těch francouzů-zajímavý...kalby celou noc,tak 2 hodiny spánku,jedno jídlo a 3 krabičky cíg denně....zajímavý:)
seš nějak zcestovalá, to skoro zní jak večírky molér pleset nebo cirkus alien na tažení evropou, tři krabičky cíg? to ste byli na speedu? :-)) já už teda tolik nekouřim, jenom trávu, ta mi třebas pomohla od rýmy a všeobecný bolesti dycky, narozdíl od startek
u téhle se mi líbí větší otevřenost, než jako projevuješ u těch zbylých, zatím publikovaných, jako by byla spontánnější, osobnější, sice ne dokonalá, ale zato upřímná... může to být cesta - když se přidá, jak už jsem před chvílí psal jinému novému autorovi - trocha zkušeností jak z psaní, tak (hlavně) z četby
:)
Vanoucí tma
a černočernej vítr
proháněl se mezi vzdechy
a šepotem..tramtarko...semi líbí hodně...hodně.
fakt?jéé, to mě tak těší,protože píšu asi teprve měsíc a půl...děkuju moc:-) hrozně jsem se bála sem něco dát,že mě každy zkriitizuje,ze tu nemám co dělat,ale někomu se mé básničky líbí, takže to mě děla šťastnou :-) p.s. - já se toho mám co učit 2x tolik
nevim no....osobním pocitem bych oddělala vsechny ty -tý a -aj,protože k tomu nemám osobní vztah....
Milly:dík....:)moc,moc
assez:taky dík...mám se,co učit-jo a mimochodem sem koukala na tvoje ostatní dílka a jsi dobrá:)
Zmizíme jednou všichni,ale po nás tu zůstane stopa.Sice neotisklá na chodníku s hvezdou,ale v útržku z paměti.
Příbeh ze života dýchá na mě modernou,tenhle stil sice neupřednostňuji,ale zajímací.Po část-zalikám se mi to říká nejvíc.