pijácká II

Tak to nějak přišlo, že mi přišlo líto,

líto skutečnosti, co jsem za kopyto,

co jsem za kopyto, zcela bez invence,

s tváří těstovitou, ukovanej k sklence,

užitečnej budu asi  jako vši.

Tenhle den je od včerejška nejhorší…

Tak to nějak přišlo, že mi přišlo k smíchu,

k smíchu jak tu sedím: u piva, sám, v tichu,

u piva, sám, v tichu, špekatej jak prase,

nemám páteř, míchu – blbě nedělá se

už nad sebou samým, zaplácnu to lží.

Tenhle den je od včerejška nejhorší…

Tak to nějak přišlo, že mi přišlo k pláči,

k pláči to, že sám si, zdá se, nevystačím;

nevystačím, kdepak, potřebuju lidi,

mít se před kým klepat, kolem koho slídit

a nakonec kněze, aby sloužil mši.

Tenhle den je od včerejška nejhorší…