Kdysi a včera

Když jsme se opíjeli spolu

Ve světě žebráků pocitů neprotřelých

bolestí lásky a společným rytmem

svého snění

oba jsme na to ještě měli.

A sladce netušíce

jak se všechno mění

jen jednou srdce  vynechá

 a svět co býval nikdy  není

hráli jsme panna – orel

celou noc

vždy rovnou o celé své jmění.

Mince jsme nasbírali v noci v kalužích.

A pořídili jsme si za ně všechno,

co jeden od druhého mít jsme chtěli.

                                                            stačí  jen zasnít den  a všechno vidíš

                        v mlhách časem navždy  odvanulých.

A všeho zbaveni a šťastně nedospělí

jsme dneska zchudli.

Do kapes včerejšků pokradmé nahlížení

mi není k ničemu

a sotva se už změní prázdnota v sladký tep

bolestné lásky horkého políbení.

Co nemáme, to nás už nebolí.

Musím se zbavit svého srdce.