Ještě tě nemiluju

Vánoce

Štědrý den

Měla jsem se jít procházet po Praze s nějakým nedůležitým chlapem, ale radši zůstávám s tebou na frekvenci 1800 MHz. Musím ti nalhat, že ke mně domu přijdou nějaký lidi a že fakt nebudu sama. Nebudu sama, nějakej člověk přijde,  manžel, ten je pro tebe nejmíň nebezpečnej, zato tě nejvíc sere. Za řízek a salát ustojí i to, že každejch pět minut píšu esemesku a několikrát odbíhám telefonovat na chodbu. Ještě tě nemiluju, jen potřebuju někoho, kdo by mi pomohl přežít Vánoce intenzitou svý touhy.

Boží hod

Můj manžel stojí uprostřed bytu s kýblem odpadků v ruce a kouká na televizi. Pohledem zavadí o pavučinu v rohu pokoje a zděšeně vykřikne: „Proboha, my tamhle máme pavučinu!“ podívám se tím směrem a je tam pavučina. Je krásná. Seberu ze země zapalovač a zapálim si cigaretu. Večer má přijít návštěva, těšim se, vánoční návštěvy mám ráda, měla jsem ráda rodinný vánoční návštěvy, ale zjišťuju, že nerodinný jsou mnohem lepší, nemusim bejt v křeči, odpustěj mi, když nezametu pavučiny a nechtěj dárky. A intenzita tvý touhy je vyšší než včera.

Štěpán

Celej den v ZOO - příjemná změna po věku kachen. Mám z těchhle Vánoc dobrej pocit. Neumřel kvůli nám žádnej kapr, ani kachna, svíčky máme rozvěšený na knihovně a na okně nám visí pár větví z borovic. Dozvěděla jsem se, že jsem v minulým životě byla ruskej kníže, že jsem byla ve spoklu s ďáblem a vraždila jsem malý děti, abych měla prachy na umění, protože jsem byla mecenáš. Proto teď v tomhle životě mám talenty a nemám děti. A tys byl v minulým životě dřevorubec a proto jsme propojený. Ještě pořád tě nemiluju.