Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVždy
Výběr: Elyn
11. 01. 2006
14
0
3841
Autor
Bix
Vždy sa pozerám do neba tak,
že spadnem na zem.
Někdy se dívám tááák dlouho na nebe,
že se začnu vznášet...
někdy pak zavřu oči
abych neslyšela pád
a většinou tě u toho držím za ruku
aby to nebolelo...
Zde mi ani nedá práci napsat odezvu delší než dílo.
Problém je, že nemám co dodat.
Ale spadli jsme asi mnozí…
Proto mne dílko OSLOVILO!
DO
Tak vstávat, oči upřít vzhůru a jede se znovu!
LOOP
|||-_-|||
«*»
«*»
Smyčka je (až do stopnutí systému) nekonečná…
A tak, od narození padáme na hu… tlamičku a vstáváme a…
Jen občas je potřebné stát se rodičem, aby měl kdo pokračovat…
|||-_-|||
|||-_-|||
Jo, ale pak je jim …náct, …cet, …sát, 100…x, 100…náct, 100…cet, 100…sát(???)
A na tlamky padají / padáme stále!
|||-_-|||
|||-_-|||