Pomjenky a si tu?

Od louky vlevo

stálo stavení

          a ví to bůh a ty…

na strast není záplaty

     když hudba hraje

celou noc…

Stála jsem u okna

a zalívala pomjenky

          prostě jen TAK zapomínám…

a v květináči vodě ku milostným hrám

     kropím svou milost

to když spíš…

Ráno pak vyvětrám

a říkám svýmu zdraví tabákově

          „Patřím mezi lidi“

pomjenky se těžce, bleděmodře stydí

     s tou ratolestí

-ku štěstí

 a zpátky

          je konvička lehčí