Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZvláštní...
Výběr:
06. 03. 2001
17
0
2851
Autor
kachnička
To jsem fakt zažila...bylo to zvláštní. Člověk se bojí i sám sebe....
Tohle je smutný příběh. Ale prožilas i veselý: Když jsi byla malá, často jsi laškovala s okolím. Jednou jsi rozesmála celý vagón a lidé na svých stanicích vystupovali s úsměvem... Možná se potom kolemjdoucí divili, ale třeba se také usmáli. A tak to může jít dál a dál!
Je to dobrý... jednoduchý, ale výstižný... jo... metro... věčná inspirace...:o) TIP*
...myšlenka se mi moc líbí...jen mám pocit, že je tam moc vnitřních monologů.....
člověk se bojí asi nejvíc pohledu, který mu sama sebe odhaluje
málokdo pak vydrží vzpřímeně
s tipem.. že (nás) tak zvláštně vnímáš :-)
Hvezda1620
03. 04. 2002
a pak uvidím své oči na skle
- ty mne zahlédnou -
a jakoby strachem o svůj svět,
se rychle otočí.
:))
7/11 tipu
...to si nemyslím, Honzí...myslím, že lidi nejsou zvířata, i když se tak často chovají - pudy, soběstřednost (zvířata to mají zakódovaný, jinak by nepřežily)...lidi mají možnost, na rozdíl právě od zvířat, vnímat potřeby druhých, povzbuzovat se, mít se rádi....a pohled do očí u lidí je výrazem zájmu, upřímnosti, vstřícnosti. Odhalené zuby (v úsměvu) zase značí radost. No, prostě je to jinak než u zvířat....
Jo, je to pravda - nedivím se, když má někdo problémy, tak si nechce přidělávat další (možné) a radši uhne pohledem, za to nikdo nic nedá.
Mchodem u zvířat je pohled do očí výrazem agresivity a odhalené zuby také (tuším) . A my jsme přeci také zvířata, ač s názvem lidé ( homo sapiens sapiens ) .
Nemám rád metro - kecám studuju lidi řákám ci co kdo dělá, jakej je jeho partner - co ho trápí (jestli něco) - ale uhejbaj - no a pak jsi vzpomenu nápis na hřbitově "to vo jste teď vy - bylu jsme i my - to co jsme teď my budete i vy" - možná je to morbidní, ale mě to fakt hodně uklidňuje a dává ,ač to zní blbě, i motivaci...
Jinak TIP.
O.K.
Každý den to zažíváme v metru, zvláště ráno, přepadlé, ospalé, otrávené tváře, opravdu jsi to vystihla. Je to divný, člověk sedí naproti druhému a dělá, že neexistuje. Jednou se udělalo špatně asi šedesátiletému pánovi na schodech v metru až upadl. A lidi chodili nevšímavě okolo....
Jeeej, to je veľmi pekné... je to fakt, strtávame sa na uliciach očami, niektoré - mnohé uhnú, ale keď ti niektoré míňajúc sa vrátia úsmev, tak je hneď krajší svet... :)
A pre teba - úsmev a tip
Moc pěkně výstižné.
...
... skličující pocit...
*
Někde se musí začít, zkus ať aspoň ty jedny oči neuhnou...