Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVilík
Autor
Chiméra
VILÍK
Jako každé odpoledne šla maminka s Péťou na hřiště. Cedule nad vchodem hlásala velkými barevnými písmeny : DĚTSKÉ HŘIŠTĚ VILÍK .
Maminka zaparkovala u staré dřevěné lavičky červený kočárek, velikostí připomínající ten pro panenky, ale naštěstí přecejen dost velký na to, aby se do něj vešla Péťova maličkatá sestřička Andulka.Maminka vyndala Péťovi z igelitové tašky s nápisem: SECOND HAND SIRKA, umělohmotný traktůrek. Jeho jedinou hračku. Miloval ho pro jeho velká černá kola a žlutočervenou metalízu. Popadl svou hračku a běžel na písek k ostatním dětem, hrát si. Maminka mezitím pomalu dosedla na dřevěnou lavičku aby neublížila miminku, které v sobě nosila.
Zahleděla se do nebe a z dálky slyšela Péťu, který jezdil traktorem po písku a vydával zvuky skřípějícího vozidla: „ňuíííchřžfžrr“
Ze zamyšlení ji vyrušila Andulka.Trochu ji nakrmila a začala uspávat slabounkým pohupováním kočárku. V tom přiběhl Péťa, že má hlad. Opatrně vstala a z přední kapsy svých červeno bílých puntíkovaných šatů vyndala téměř tvrdou půlku suchého rohlíku. Péťa jej s vděčností vzal, maminka mu vtiskla na čelo velkou láskyplnou hubičku s nádechem sladké vůně jahod. Péťa ji pohlédl velkýma kukadlama s dlouhýma černýma řasama do jejich pomněnkových smutných očí. Jako by mu chtěla něco důležitého říct : ,, Běž Péťo, jdi si hrát, snad se budeš mít jednou líp.“
Udělala mu tři křížky na čelo. Péťa si nechápajíc odešel mlčky hrát za svým opuštěným traktorem na pískoviště. Když Péťa seděl zády, maminka vyjela s kočárkem a míjela ceduli DĚTSKÉ HŘIŠTĚ VILÍK , kterou již nikdy nespatřila.
Péťa se otočil k lavičce, kde by předtím spatřil svou maminku s červeným kočárkem, teď tam však zbylo jen pár drobečků od rohlíku.
Nabral do své ručky jemný písek a nechal ho protékat skrze prsty, jako písek v přesýpacích hodinách…Po tváři mu stékala velká třpytivá slza.
Ne každý začíná svůj život ve zlatém kočárku se zlatým dudlíkem, ve zlatých bačkůrkách.
Někdo má jen obyčejný červenožlutý traktor od písku a nic víc…
<http://www.matuschka.cz/a/foto.jpg>