Rozjímání s Dürrenmattem

.....

Ještě je ve mně trocha svědomí s popelem Dürrenmatta Každé slovo které napíši má příchuť jeho popela jenž se mísí v inkoustu ve kterém smáčím obnažený prst Ještě mám místo pro svůj smutek Je jako prázdný hřebík ve špíži Co až se na něj pověsí kus žvance pro posádku? Co zbude mi pak? Ach dnes v noci přespím u své známé která mi bude říkat strýčku Ta dvoudekádní kráska Mně strýčku... (však zuby mám stále ostré jako fila a umím se porvat o příděl!) Ještě je ve mně trocha konfese která si bezbožného připustila k tělu A jsem nezávislý jako INDEPENDENT vedle postele Ach doba je nakloněná (a my s ní) Je ve mně odpad netříděný V hlavě mi skřípe sklo a kov chrastí plast a papír Zatím však sedím na verpánku svého světa s popelem delším nežli cigareta a čekám kdo mě rozpočítá do barevných uren

---