Blade Runner (recenzní duel)

apropo Delahaye: při čtení tvých příspěvků mě mimoděk napadlo, jestli by nebylo lépe, kdyby jsi raději napsal samostatnou recenzi :-) Energie, vyplýtvaná zde by byla lépe zužitkována. Což mne vede k výzvě. Delahaye+Pišta: Podle mě jste projevili (pro mne) limitní znalost souvislostí kolem vzniku díla a jeho vyznění. Zajímal by mě váš názor na jiný film od Scotta, a totiž na film Gladiátor. Obecně vysmívaný film, možná právem, možná ne. Přijmete výzvu? Karels: Ejhle, jak tvůj příspěvek ( http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=216864) přispěl k zmnožení zdejší kritické praxe. Zasloužíš tip, ne pro výkon samotný, ale pro iniciaci letového provozu nad zdejší ranvejí.

apropo Delahaye: při čtení tvých příspěvků mě mimoděk napadlo, jestli by nebylo lépe, kdyby jsi raději napsal samostatnou recenzi :-) Energie, vyplýtvaná zde by byla lépe zužitkována. Což mne vede k výzvě. Delahaye+Pišta: Podle mě jste projevili (pro mne) limitní znalost souvislostí kolem vzniku díla a jeho vyznění. Zajímal by mě váš názor na jiný film od Scotta, a totiž na film Gladiátor. Obecně vysmívaný film, možná právem, možná ne. Přijmete výzvu? Karels: Ejhle, jak tvůj příspěvek ( http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=216864) přispěl k zmnožení zdejší kritické praxe. Zasloužíš tip, ne pro výkon samotný, ale pro iniciaci letového provozu nad zdejší ranvejí.

Tak jsi se konečně dočkal, mastičkáři :-) Níže uvedené jest kritikou Tvé recenze; čáku na to napsat recenzi jinou, jsem si nikdy nedělal, proto výhrady typu "tak si napiš svoji", jsou irelevantní :-) Vezmu to popřádku : Prolog : Použít dobový kino-plakát je na jednu stranu dobré kvůli oživení, na druhou stranu svádí k očekávání akčního kýče se všemi jeho atributy. Nicméně - proč ne. Tučné kurzívové vsuvky s citacemi : Vcelku módní věc, naštěstí už se od ní v oficiálních recenzích upouští. V raných CINEMách byly dost nadužívány. Opět - proč ne, pokud jsou ovšem vhodně zvoleny a text pod nimi na ně navazuje. Což se u Tebe nedaří a vsuvky jen nafukují délku recenze i s nevhodně dlouhými mezerami mezi odstavci. Plus "cogito", které působí velmi rušivě a je zjevně zařazeno jen kvůli tomu, aby čtenář jasně pochopil, že kritik utrpěl klasické vzdělání. A dále : "Když se začátkem osmdesátých let režisér Ridley Scott rozhodl adaptovat novelu „Sní androidi o elektrických ovečkách?“ od Philipa K. Dicka, málokdo věřil, že vznikne něco koukatelného. Koneckonců současná doba nám napovídá, že buď je Scott génius (neuražte se, ale nesouhlasím), nebo měl obrovské štěstí (uražte se, souhlasím). Paycheck či Minority Report jsou jasným důkazem, že zfilmovat Dicka je nadlidský úkol…" uchhh ... své odvážné tvrzení o očekávání výsledku Scottova snažení máš nějak podloženo ? Nebo snad je to jen Tvůj osobní dojem, když jsi se při zápisu na základní školu dozvěděl ze Svobodné Evropy, co hodlá Ridley točit ? Mno, v měřítkách komerčních úspěchů Scott génius JE. Ukaž mi v jeho filmografii špatný či neúspěšný film. Tedy - pominu-li US.army agitku G.I.Jane. A Minority Report JE dobře natočen. "Bývalý detektiv Rick Deckard je znovu povolán do služby, aby vypátral a eliminoval skupinku „replikantů“ řady Nexus. Ne zcela dobrovolně se ujímá úkolu – a to odstartuje něco jako jeho přeměnu, možná i prozření. Je jen na vás, jak příběh uchopíte." aha, sice se dozvídáme absolutně zbytečnou informaci, že se jedná o "Nexus", ale co vlastně recenzent míní pojmem "replikant", to se můžeme jen domýšlet, nikde dále nás tímto neoblaží ... "Až budete film sledovat, zkuste vnímat nejenom děj, ale i jeho kontexty. Často zmiňovaná inspirace filmem Fritze Langa Metropolis (1927) hraje dle mého podružnou roli, spíše se dá mluvit o filmové návaznosti. Ostatně ukažte mi sci-fi film, který nemá kořeny v Metropolis, že ano… (Nejsilnější vliv tohoto snímku lze patrně vysledovat v Batmanovi, resp. v architektuře Gotham City.)" velmi sporné tvrzení, navíc je podloženo - jak si já myslím - hlavně tím, že jsi Metropolis několikrát viděl a rád o tom vykládáš a ta spekulace ohledně Gotham City ... :-) "Výraznější vliv na vizuálno i „filmovou řeč“ měl styl noir. Na detektivky Dashiella Hammetta či Raymonda Chandlera si asi vzpomenete všichni – hlavní hrdina většinou přijde k případu jako slepý k houslím, když už někdo dostane přes hubu, je to on, vesměs prší a obecně je neustále hnusně, nechybí femme fatal a na konci je všechno možné, jen ne „hepáč“ (happy end - pro neznalé žargonu" tak tohle už je silné kafe. Za "vizuálno a filmovou řeč" by Ti Tvá češtinářka namlela hubu. To Ti přijde česky ? Dále opět "noir" ... ach jo, jak dlouho tohle ještě všem "recenzentům" vydrží, než si najdou nějaký jiný špek na diváky ? "femme fatal" je co ? Tvůj novotvar ? A z hepáče je mi taky šoufl .. slyším to poprvé (a doufám pevně, že naposledy) tady od Tebe. A HLAVNĚ : Blade Runner šťastný konec má ! Fakt nevím, co by jsi na konci za "hepáč" (ble) považoval. "Just Married" a plechovky za bílým Lincolnem ? "Veleznámá věta slavného francouzského filosofa a matematika je se snímkem Blade Runner spjata víc, než by se mohlo zdát. Nakonec základní vodítko (Deckard – Descartes) je až primitivně jasné (nepokládáte-li nápadnou podobnost jmen za náhodu…). V prvním plánu je sice divákovi předkládána „akční“ sci-fi, kdy správňácký policista stíhá „zlé“ replikanty, při pozornějším sledování ale zachytíme velice výraznou linku směřující ve vyznění úplně jinam. Pod pláštíkem jednoduše střiženého příběhu se Scott diváka ptá: „Kde je hranice, za kterou se již nejedná o ,bytost´?“ Myslím, tedy jsem. Lze implantované vzpomínky, a koneckonců i implantovanou inteligenci, uznat jako rovnocenné? Co když se vyvíjí? Co když samotná implantace byla jen prvotním impulsem, či lépe řečeno „stvořením“? Člověk coby konstruktér se pak dostává téměř do role Boha – a má Bůh právo (povinnost?) diktovat jím stvořené bytosti její další vývoj? Při sledování filmu divák jaksi podvědomě cítí, že replikanti stojí vlastně jen o jediné – o možnost žít. Žít tak, jak chtějí. Ono násilí, páchané jimi na lidech, se při bližším pohledu jeví spíše jako zoufalá obrana otroka před otrokářem. Odkaz k USA druhé poloviny devatenáctého století je nepřehlédnutelný, ovšem Ridley Scott nám žádného Lincolna, co by zrušil otroctví, nenabídne. Ukazuje společnost jako neprůstřelný systém, kde přílišná odlišnost nemá místo. Deckard, člen komanda Blade Runners, je pak archetypální „šachovou figurkou“, která zcela neplánovaně začne pochybovat sama o sobě, resp. o svém poslání. Vyústění snímku následně relativizuje vše, co jsme dosud sledovali, a otázku „kde je vlastně pravda“ zlotřile nechává na nás. " zde nacházím i poměrně zajímavé myšlenky + jejich vhodné vyjádření. Vlastně jen částečně vhodné, neboť když v jedné části u čtenáře předpokládáš znalost Hammetta, Langa a Descartese, nemůžeš potom do něj vtloukat poměrně jednoduchou myšlenku jak do absolventa policejní školy. "jednoduše střižený" příběh to tedy rozhodně není a "zlotřile" na nás nikdo nic nenechává, vyznění je průzračné jako sklo. "Krátce řečeno – mrkněte na to sami. Zajímavé pro vás bude jistě i obsazení, vedle profesionálně sebejistého hereckého výkonu Harrisona Forda skvělou rolí překvapí jednak většinou béčkový Hauer, a nepochybně potěší Daryl Hannah, kromě vydařeného Tarantinova opusu Kill Bill známá spíše z ne právě povedených komedií." no a dočkali jsme se nejen děsivých přívlastků (sebejistý výkon, vydařený opus (!), béčkový Hauer) i poněkud odvážného předpokladu, že dnešní mladší generace je zvědavá na mladší verze Forda, Hauera a Hannahové. Mmch - Daryl hrála velmi svěle ve "Wall Street" ... have you seen her ? V "Kill Bill" toho moc ke hraní neměla.. a jak jsem již zmínil, Hauer JE dobrý herec. Možná lepší než Ford, který má zhruba 3 výrazy obličeje Sean Young byl dobový kompars, nehledě na to, že od té doby už nikdy v žádném Áčku nehrála .. což dle mě není žádná ztráta pro kinematografii. P.S. Hříchem č. 1 ovšem je, ře recenzent vůbec nezmínil zvukovou stránku příběhu a zejména geniální (i já si užiji přívlastek) Vangelisův soundtrack. Bez něj by byl film dvoutřetinový ne-li poloviční. Dodnes si jej občas pustím a stále nenudí. P.S.S. Když už citace, tak proč nezmínit přelomovou (a tady již s přívlastky definitivně končím) scénu, kdy si Deckard za pomoci "super mašinky" zoomuje fotografii za charakteristického cvakání ... Mám ten film rád. Díky za pozornost.

Karels: Delahayeho řeči nesmíš brát tak vážně, ono je to u něho spíše sport, až mu někdy šlápneš na ego, tak si taky užiješ...:) Na příkladu věty o R.Hauerovi si můžeme ukázat, jak se věci mají: "Pokud jsi neviděl Rutgera Hauera ve Verhoevenově Flesh and Blood, pak mi tu nemluv o béčkovém herci.", píše Delahaye, a znělo by to rozumně, kdyby ovšem nešlo o "kritiku" věty "...většinou béčkový Hauer...". Kdo umí česky a dovede si dát dvě a dvě dohromady, je mu jasné, že formulace většinou béčkový rozhodně nevylučuje jeden, ba ani více povedených snímků, pouze hodnotí jeho kariéru celkově - a není to osobní názor, ale smutný fakt, že Hauer má kvalitních rolí ve své filmografii jako šafránu. Tohle všechno ale Delahaye ví, není to ostatně pitomec. Jen prostě nedovede "nerýpnout" - což s sebou bouhužel nese riziko, že občas šťourá směšně vedle. Nicméně jak už jsem psal, znám ho, takže nepřekvapil :)) Pupitel: Máš recht, smajly tam nemaj co dělat, asi je zruším... (ale jsou tam jen dva, to zas není tak moc, ne? :) ) Jo, a ad Mostecký... Tak docela bych nesouhlasil, ono to bude kus od kusu.