Oprášení zašlých krás (či ctí?)

absolutni souhlas s a2a2a

Hmmm... Líbí se mi Tvoje verše... Prolog, nadpis... Zvlášť tohle dílko... Je takové mile nostalgické(((o:*

čeho se dotknem, dotkne se nás. jakobych to prožila taky...to tvé je to super

čeho se dotknem, dotkne se nás. jakobych to prožila taky...to tvé je to super

,,,mile "lozeny" = dobra karta...*

do takových textů se z kapesného jednoho dne investovat bude..

prvni jo, druha ne

Vojtěchu, velmi dobře si začal, obraz se straýmvodojemem a rzí a s klukovským dobrodružstvím, ze kterého odcházíš do dospělosti, to samo o sobě je opravdu pěkný námět a vodojem, rez, kanady, kapesné to vše jse zde dobře hodí. Ale jsou tam zbytečnosti - jednak správné by bylo napsat vůně rzi, v dlaních je už zbytečné, nemá to žádný význam, jen popisný, možná taky by stačilo napsat - tma dole. a trochu jiný slovosled v obrazu se stínem, třeba - po žebříku stín ze strachu. Druhá sloka je hodně neobratná - evokuje klišé typu až na sám světa kraj šel bych rád, je to trochu arhanický slovosled. Přitom s těmi tlačícími kanadami z kapesného je pěkný téma, nápad, ale neobratně zpracován. Nu a závěr - hezká pointa, klišovitě však podána. Vojtěchu, tuto báseň nezahazuj, nápady s vodojemem a kanadami i pointou jsou opravdu hezké, zkus se na ni časem znovu podívat, určitě tě něco napadne.

tyhle krásy Ti zůstanou, není k nim daleko, jen přes bledost nejsou vidět tak zřetelně*

všichni se narodíme, žijeme a umřeme. dneska mi možná umřel pes, a já jsem z pohodlnosti přesunut z vesnice do centra města, takže ho asi před jjeho smrtí už neuvidim. proč to píšu? nevim, asi proto, že koloběh života a dnů se zastavit nedá. je to smutný, ale po narození je vyrůstání, po vyrůstání život, po životě smrt. všichni to chtěj zastavit, ale nikdo nedokáže. No nic. *

jo jo taky jsme jako malí kluci lozili do vodojemů :-) pekna naladicka, nostalgicka...