Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNestydím se
15. 02. 2007
15
17
2502
Vzpomínám
už odmala
cikánů se vesměs hodně bojím
mám pleť bílou
a blond vlasy
modré oči plavou řasou cloním
přesto: tak bych zpívala
tančila
a hřbety třela koním
v reji volných myšlenek
nacházím se nejvíc na svobodě
čerň kolem cikánských
smutných
nejčernějších panenek
- ne
ten smutek není o náhodě
můj praprapraděd jím byl
nejkrásnější chlap dokola kolem
spáchal hřích: tak miloval
že ho "bílí" vlekli
vzteklí
svázaného polem
- mladý muž
a plný lásky
naposledy spatřil modré nebe
ač krev značně zředěnou
mám je v očích
dědo, mám v nich tebe!
17 názorů
Usmáty_autor
15. 02. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
15. 02. 2007
už se mi taky dlouho nestalo do jednoho příspěvku nasekat tolik hrubek, omlouvám se češtině :-)
Jarmila Moosová Kuřitková
15. 02. 2007Klíč pod rohožkou
15. 02. 2007
Ovšem tato báseň mě zatím dostala od tebe nejvíc, mám chuť se vyzout z bot, sednou na koně bez sedlat a pryč :-), vím že je to o něčem jiným, ale probudilo to ve mě...hurá na východ slovenska, asi tak :-)