Sopečné blues

V jícnu to bublá přetlak v kráteru nesnáším faleš lži a nevěru cosi mě nutí stát se stejnou pane mám divné pnutí hned tak nepřestane bouřit se žluč a kypět jako láva už hodin pár zas v tichu roste tráva váš nezájem si snad jen přivolávám leč prokletím se čím dál víc mi zdá se - zrozená v ohni ohni podobám se né nééé to nééééé! v jícnu to bublá jsem si protivná stín tam kde stojím jiný motiv má hlavou mi víří zpopelněná přání když už se blíží chtíč a milování dalších pár hodin zas v tichu roste tráva zrozená v ohni žáru nezabráním ohnivou vášní staň se řeko dravá je to tak zvláštní daň mě kolébává v jícnu si sedá strach a napětí nemáte pane ani ponětí v kráterech duší co se odehrává bez mýlky tuším nejsem tu ta pravá né nééé to néééé!

---