Mazaný muž

    Nepracuje v divadle, ani v televizi, a už vůbec ne ve Scotland Yardu. Umí ale hezky vyprávět. Popostrčí si na nose brýle a mluví a mluví. Jindy naoko soustředěně poslouchá. Nechce se jim dostat do kalhotek. Ani do peněženky. Jenom do mozku - chce, aby si ho pamatovaly. Navždycky, nebo aspoň do zítřejšího rána. Je Don Juan paměti.

    Všem hned na začátku nabídne tykání. V pondělí: Ahoj, já jsem Jakub. - Já jsem Jana. V úterý: Pavla. Ve středu Daniela. Každý den kromě soboty., to chodí jen do synagogy. Není Žid, ale tak trochu snob.

    V pondělí před Annie Hall mluví s Janou. Hýří slovy jako fragmentární a kvazi-atomický. V úterý pochválí Pavle lodičky. Dávají Ďábel nosí Pradu. Daniele, matce dvou synů, vypráví před Pánem prstenů o Novém Zélandu. Nikdy tam nebyl. Ve čtvrtek promítají Shortbus, a tak se spokojí se zrzavým Petrem.

    V sobotu - šábes. V neděli prší, tak listuje katalogem o divoké kráse Srí Lanky.