Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOd přísvistu k slehnutí dalšího z vrahů
07. 07. 2007
16
21
3907
Autor
Jindrall
Narodil jsem se do srsti zatracovaných zvířat
jako kde kdo
jen já si ji pojmenoval
a umínil, že když se mi v ní plíce nerozedmou
v peřináči přečkám
všechny ty budoucí tisíce
vrahů
přesto práchnivím tu v blankytu u tvých nohou
a nejspíš budeš sama, před očima ze tmy zbyla už jen rez
přihlížet
slehnutí mého posledního
dotekem tížíš
žíly
na dně zlatem
/tak jsi mi/
Drahá
... dovol mi alespoň zdrásat do koberce
rty
do poslední vláčné tkáně
odnímat stopy zanecháné
co drtily z tvých úst
právě jako plížení tisíců travou
takřka bez šelestu
jako zemi
člověka vší vahou
21 názorů
...tady mozna skoda toho obrazku,(ze tu neni)
...jsem se teda tenkrat pekne sek...byl to Reynek..?...takovej krasne kocici byl....akorat k textu............
líbí moc - T, a šup...,mám tě v oblíbených a neříkej, já k tobě nechci!!!!!!!
a Tobě díky Honzyku, za chválení autora, to mne vedlo k jeho přečtení, na začátek pro mne dost těžký čtení, ale líbí moc
leší než dobrá kaše na mlíku :_))
Jsem zpět :)
.. a netvrdím, že rozumím, jenom, že tohle dýchá - i když smutně - až je z toho jednomu úzko
.. tak to žije - a takových věcí už je dneska málo
.. což je samozřejmě můj osobní problém, který si snad vyřeším někdy jindy a někde jinde, zde bych pouze chtěla tipovat - zejména za tu krev, která těmi řádky teče ***
Umprdentální_Kandelábrdelismus
07. 07. 2007
...ja jsem silene rad, JJ - ty jsi v mych predstavach takovej chirurg, a tech ja se nebojim...tudle bolest snesu...jukni na dalsi...ja cumel, fakt.
Tak tohle je už na mě asi moc, čtu dokola a dokola a jaksi se pořád nechytám. Kdo ví třeba se mi to rozleží v hlavě.
já se tíže nelekám - ale často mlčím radši... a nebo reaguju soukromě, ne "kriticky" - právě že vím, víš? ;o)
a esi máš ráno, tak krásný a v pohodě přeju - já si dát odpolední kafe asi :o)
..jasny, jen aby lidi nebyli tak blbi jako ja, ted vidim, driv, a nelekli se ty tize...vono to je jako s poslem spatnych zprav, i vod bolesti , navic tak silne a tezce sdeleny, clovek se, vetsinou, radsi obrati, a kdyz ne zady, tedy rozutika se....myslim....porotoze, treba, sam bolavej a "jinak"...viz text, martin.,--)...zdravim, pani redaktorko, pekne rano!!)
Honzyku, já to četla už v noci a nevěděla co s tím - já to neumím jak ty ze sebe vysypat dyž de o hodně vnitřní věci... /narodil ses "starej" a places dovnitr..../ chtěla sem se pozděj vrátit, mám to k přečtení později... tys byl rychlejší a vrátil mě už
..ne, svet neni laskavy misto..............
a to povzbudivy necham si na jindy.......
...napred malinko odlehcim, protoze tohle , myslim, sakra tezka (a bolestna) vec....s tou srsti a obrazkem kocek (neni Reynek?)..pripomina tazeni za prava zvirat..:)
...avsak takovato sdeleni, kdy "clovek vsi vahou" se tady malem z kuze stahne, a bolest , velka bolest, ani ta, vyrcena s takovou otevrenosti, nepomuze k vyslyseni ty sileny touhy, tedy takovato sdeleni ode mne, kdyz ctu tento text, chteji velke soustredeni, protoze i v prozivani bolesti jsme jinaci..."jen ja si ji pojmenoval"....
uz prvni radek mi rika, ty kluku, tebe sem hodili - a anis vlastne nechtel, ale pak rozkoukal ses, ale pak den za dnem mala vrazdicka, pekne pomaloucku....a konec desive tusis...
....pak zbyva snad prosba jen, abys byl aspon na chvili vysvobozenej....a to te ve chvili, kdy cosi kolem tebe neprelitne, ale rizne poradne do masa, vyprovokovat, ze zarves tohle, ale jen ja, snad, ktery i tve ostatni nektere basne cetl vi, tusim spis, ze, s dovo, jak napsal jsem jednou do svyho blabolu, "nepriznanym bloudis obrazem"...a ze zase budes se, az z perinaku vylezes, ptat a hledat, ale uniku z tohoto sveta temer neni....a lepsi bolest, nez necitit nic,,,, rek Hemigeay, kdyz byl uplne v prdeli "Jo, stari je silena vec, ale existuje jeste ta druha moznost"...ty, myslim, narodil ses "starej" a places dovnitr....ja vcera v noci cetl si tvy basnicky a mlatil se do hlavy, jak ja tam jako jenyk jak krava reagoval, spechaje zase na jinej zahonek, abych tam mlel svy paty pres devaty, tak to uz ne...a dovol poznamku : az velka bolest, Tebou nesdilena, treba ma nynejsi situace, leukemie, byt lepsi se, rozhrnula tudle tezkou zaclonu, a ja konecne kus z tebe vidim, ale nemuzu ti nic prat, protoze tady prani je sakra malo....
diky honzyk
****