Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semlčící zpívající
23. 07. 2007
6
19
1389
Autor
Štěp
mlčící zpívající
to v čem se brouzdáme
produkt náš
neurčitost slepecká
rozježděná delyrická genocida
na kolejích na klenbách
neurčitost slepá
zevrubně tápající
zanechám jen škatulky srdcí na tvých zádech
nedechem nedotykem
zaspím na podlahách sunutý
ne negace - bělidlo dob
mrak pomalu vstupuje do mě
vzteklí psi ulicemi
nábřeží kolem lid reklam
a industriály
jsem v tobě nebe celý
ty ve mně
zhypnotizovaná touha
se byty mísí
pyšný cit
a fyziologická břemena
srší v obdivu potem pachem
jen co nehtem na sklo
a deformace radosti
zbytečnosti
zarputilost samozvaná
-jednotící instinkt
světlý prostupuji k slunci
blažený nebo z činů tvých
skrze nebem v hůry
až za svět tam za svobodou
já on, jen tobě pokorní a vstřícní
v pravdě v nekonečnosti
19 názorů
thalina: Ano velkolepé nebe, velkolepý vesmír, velkolepá příroda a přízemní lid...nebo alespoň tak to na mne ve chvílích psaní působilo. Takový kontrast nebo snad soužití jen naoko...Díky!
čtyřicet: Škoda, že v mých slovech vidíš jen bláto, i když mnohá jistě mohou tento pocit evokovat. Zde si myslím, že to zas tolik není, a osobně mi přijde, že obraznosti je zde tak akorát...:-)
vzteklí psi ulicemi
nábřeží kolem lid reklam
a industriály
jsem v tobě nebe celý
ty ve mně
.. a vůbec to má něco do sebe ***
To je asi hodně tvrdý delýrium, co? Příliš sršíš slova - dost často z nich nbývá víc než bláto. Potlačuj v sobě choutky být moc chytrý a apartní, prospěje to obraznosti. Pěkný verš:na kolejích na klenbách. Zbytek bych asi šktnul, nebo aspoň hodně silně proškrtal
Díky! To je prostě závěr...:-)S tou existencionalitou-já to mám tak nějak půleno a čtvrceno a vrstevnato mnohotvárné...:-)
:MAJKL: Souhlasím s tebou. Ta poslední sloka, v té to je. A moc se mi líbí tvoje obraty jako třeba "škatulky srdcí". Zasloužený tip**************************************************
Mě je nejbližší poslední sloka - jsem zoufale neexistencionální a maloměstský a lopaťák z hor. Ale v té poslední sloce něco je, co té básni dává život.
No nic, jen tak...to se už nesluší rozebírat, jen mne to potěšilo, že mi to věříš, to je dobrá známka, jelikož je to prožité do posledního detailu a to kdyby to nebyla důvěryhodná báseň, jen smyšlenka, tak by asi nebyla taková...viď
zpívající mlčící:)------------------ani ten patos mi nevadi a ja ti to verim...v textu patlat se ti nebudu, vim proc))
***