Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se. . . nesvítání
Výběr: Print
06. 08. 2007
18
35
1845
Autor
hai_mal
hladina vod pomalu upíjí
ze soumraku
nemám strach ze západu slunce
mořský příliv zametá můj plášť
stín náhle vytváří
své barvy skic
na rudé plátno z mraků
promítám si tvůj obraz
vpíjí se do poklidných vln
a splývá s krajinou
bosýma nohama našlapujem beze stop
dnes není třeba vyhnout se botám
dneska jsme každý zvlášť
a přesto spolu
stejně jak poprvé
nahoru dolů
tisíce zrníček písku do kotníků pálí
a v rukách sůl
a prosbu
za prodloužení soumraku
za nesvítání
kráčíme spolu
každý zvlášť
ze soumraku
nemám strach ze západu slunce
mořský příliv zametá můj plášť
stín náhle vytváří
své barvy skic
slyšíš ten vítr ?
volá až do krvena rudé plátno z mraků
promítám si tvůj obraz
vpíjí se do poklidných vln
a splývá s krajinou
i do křečových žil
se za ta léta vpilbosýma nohama našlapujem beze stop
dnes není třeba vyhnout se botám
dneska jsme každý zvlášť
a přesto spolu
stejně jak poprvé
nahoru dolů
tisíce zrníček písku do kotníků pálí
a v rukách sůl
a prosbu
za prodloužení soumraku
za nesvítání
kráčíme spolu
každý zvlášť
35 názorů
aleš-novák
08. 08. 2007
oleandr
krásně a výstižně řečeno
vidím, že celá má báseň se dá shrnout do skvělé miniatury
sestricka.slunicko1
07. 08. 2007
Děkuji všem za společnost při jedné večerní melancholii...
Příště by to už mělo být z toho "mého" soudku :)
doufám tedy
nejlepsi je ten konec..to kracime spolu kazdy zvlast
taky jsem jeden cas mivala takovy pocit s nekym
takze souzni..
sestricka.slunicko1
06. 08. 2007nepotrebujem
06. 08. 2007
Je to pěkné čtení, atmosféra vykreslena pro mne dost složitě, víc vnímám pocit odcizení, a krom té otázky, "slyšíš ten vítr?" vlastně spíše rezignaci - asi neslyší... stane se... */
Jackie Decker
06. 08. 2007
Chápu to dobře jako pozvání na sraz (?).
Jak bych to jenom...no, prostě můj zdravotní stav mi nedovoluje někam jezdit víš...
a děkuju za pozvání :)
částečně, tedy musím mít dost pádný důvod k pití, nebo aspoň chuť...problém je v tom, že já nikam nejezdím víš :)
neo -
slyšíš ten vítr ?
volá až do krve
i do křečových žil
se za ta léta vpil
stejně jak poprvé
nahoru dolů
kráčíme spolu
každý zvlášť
_
je to takhle o něco lepší ? :)
To ostatní je takové povídání na dokreslení atmosféry no...
Ale už to neřeš prosím :)
neo, Neo, NEO !!!! :)))
to je v pořádku, mě se tady taky nelíbí všechno a každé dílo mě taky nesloví :)
Píšu už nějakou dobu a negativní kritiky přijímat umím, aspoň doufám.
neo - kdybych věděla, že tohle dílo je ryzí poezie, řekla bych ti, že je o tobě...protože poezie je převážně o tom KDO jí čte :)
Jinak tohle je v podstatě o vzpomínání na jeden vztah, který nedopadl až tak dobře asi...
takové tuctové téma :)
na rudé plátno z mraků
promítám si tvůj obraz
přesto, že si vybavím tak obehraný obraz: pláž a pobřeží, je to tak krásné:)*
bosýma, domnívám se...
nojoo - je tam znát ten kontrast poklidu a rozervanosti, skoro až šeptem podaný...enem ten občasný rým mě jaksi provokuje... jako, že bych hp uvítal v každé té kurzívové sločce, zvlášť pak na konci... dodává temu...