Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsou dny
14. 09. 2007
18
21
3459
Autor
Áda116
Jsou dny, kdy chci být lepší, hezčí, bláznivější...
Lituji ztraceného dětství
A ty jsi říkala,
že na strarosti bude času dost.
Nevěřila jsem Ti,
chtěla jsem být panem světa.
Jsou dny, kdy vzpomínám
na své lásky.
Nejhezčí je vždy ta první,
ale která to byla?
Ztracená naivita,
vzpomínky
schované v dlani.
Ted se skleničkou vína,
nepochválila bys mě,
ale jsou dny,
kdy i já nejsem Ta dokonalá
Jsou dny,
kdy bych chtěla být tou malou holčičkou
s culíčky
Natrhat kytici lučního kvítí
pro radost Tobě, sobě, mami...
21 názorů
Martas1985
05. 05. 2014Stařec_007
23. 06. 2011Manuamanua
03. 02. 2011
*Když jsou děti malé , nosí ty kytičky skoro každý den, rozzářené, voňavé...Pak jednoho dne přestanou, vyrostou z toho. A čekáme nový začátek. Krása těch nejobyčenějších, běžných věcí...Zase chci tu kytičku lučního kvítí...
sharene.de.maire
05. 02. 2009AlexandraDeRent
06. 08. 2008
moc milá, vůbec Tě neznám autorko, ale dávám Ti, za tu malou holčičku....T
moc pěkné,hlavně tahle část:
Jsou dny, kdy vzpomínám
na své lásky.
Nejhezčí je vždy ta první,
ale která to byla?
dávám tip
mi toho docela dost evoklo
ale asi nemá smysl to vypisovat
je to příjemně napsaný
Natrhat kytici lučního kvítí
pro radost Tobě, sobě, mami...
vztah k rodičům je tříska za nehtem...
ale ktorá to bola? prvá? alebo prvá naozajstná? (skúšobné sa nerátajú? ;) )
tá časť je najlepšia, ale ani zvyšok nie je na zahodenie ;)))
*