Tvář

Tak jsem se došla podívat,jak verše se maj psát Chtěla jsem z Tvého písání-moudro a rytmus sát Jako čínské písmo,čajové lístky na polštáři Smutek z toho teče................Květa

samozřejmě ;o)

Aha, už vím, proč se tobě mé verše nelíbí... ty tvé já taky moc "nechápu". Máme každý jiný čaj ve svém šálku :-) Ale rozuměj mi dobře, tím neříkám že ty píšeš špatně... Své čtenáře určitě máš, a to je dobře. Snad je chyba někde jinde, budu si tě ještě chvíli číst...

...příliš nepřirozené. Zdá se mi, jako by tam některá slova byla až na obtíž a celé mi to zní kakofonicky.

Sova by měl radost

...a nemá tam být vzpaž? To jako, aby dala ruce nahoru...aby pak mohla být taková celá vykrojená... promiň, ale papouch jednou nalítl na rampouch a od té doby dost zlobí ...:-)

Pro mne krásná slova, pěkné slovní obraty, ale dohromady se mi to nijak nespojuje bohužel,dalo by se z toho talentu vytěžit víc

jako kdybych slyšela tichý hlas tohle šeptat do noci... tip, i když jí spíš nerozumím. Ale ten pocit je tak noční..

"ke mně, v jadřinci máš sémě" - příliš explicitní, triviální, téměř jak ze slabikáře (ema má mísu)nebo z příručky rozkazů pro mladého motostřelce... a celé to opět graduje "tajnosnubným" "až". zdraví M.

kvaš až *

milý, by mě zajímalo, co tys tam uviděl (vzhledem adresátům tvé vlastní tvorby) ?

P.S.: Ten tip je hlavně za ten jádřinek, to je krásná alegorie...

To je tak krásně komplikované, že jsem to četl několikrát, abych se ujistil, co tím chceš vyjádřit...rozesmála mě poznámka Papoucha(on je fakt číslo). Jsi určitě lepší kritik, než autor, ale tip dám, o něčem to je... Raději mě kritizuj, a to myslím vážně...

*

v polštářem nakrojeném objetí

tak dlouho jedince deptá samojedinost až nakonec skončí jako samodruhý:) opět opět opět však nesvoboda s železama na všech končetinách ke konci došlo i násilí a slovo "tvar" ke konci je jen jedním z tvrdých střepů oné roztlučenosti - že by pokus o svobodu, která však nehodlá své pravé bydliště v nesvázané mysli nijak měnit..? praxe je stejná svině jak nezkušenost. máňa

****

Hmmm... šifra. Čte se to dobře, jako hudba, jen asi nerozumím. Možná to slyšet v polospánku, podvědomí by vědělo... :-)

papouch: samozřejmě, ale otázka je kde a čím se tak píše, třeba tady http://www.pravidla.cz/hledej.php?SID=mlagns1am1h4botuomu3trgar3&qr=kva%9A ne ;o)))))

máš tam hrubku (píše se qaš .-)

takové moderní :-)

Možná je to jen mým roztrpčením, že musím přemýšlet, abych do významu textu proniknul, ale to dílo mi přijde samoúčelně složité - jen aby bylo zajímavé. Jak se říká, první verš je básníkovi dán, ty další musí oddřít on sám. Tady to vidím v celé nahé kráse, první verš jako by byl (krásnou) inspirací - a ta práce se příliš nepovedla. Je velmi pravděpodobné, že skutečnost je jiná, ale tohle je můj pocit.