Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČlověk by...
04. 03. 2008
23
33
4165
Autor
Dolfiness
člověk by umřel,
jak se mu někdy stýská
a vytáh ze snů
hebký objetí
člověk by brečel
ale nejde to
a jak je rád za cestu se smetím
na čerstvej vzduch a
kéž by duše čistá
prej byla
na ní.. žádný koření
člověk by utek
kde není tolik místa
schovat svý bolí
někam do ruličky
zapálit svíčky.. stulit
do klubíčka
to svoje malý křehký
já
člověk by mohl bejt tak šťastnej
a on se radši
takhle
utýrá
33 názorů
Člověk tu není pro radost. Je tu jen tak. Pokud si dá tu práci a najde nezpochybnitelný smysl - aby existoval on, lidi, život co nejdéle a stále strukturovaněji, košatěji - najde i svoje vlastní vnitřní témata, memetické pohyby na emočních horách.
Pak porozumí, že má radost, když v něm jeho pohyby, touhy zrychlují a expandují, že má žal, když okolí jde proti oněm předtím stále rostoucím vnitřním pohybům.
Takže utýrat se opravdu lze. Jde-li pohyb stále proti zdi, znovu a znovu, stane se z toho úmorný zvyk. Proto je v sobě dobré uchovat co nejvíc různých roztočených pohybů, abychom v té opakující se dráze lítosti měli šanci překřížit jiné korýtko - a přeskočit do pohybu, ve kterém je růst možný.
Potlačovat smutek smysl skutečně nemá. Prožít smutek, analyzovat si ho, porozumět mu, uvidět díky němu tu obrovitánskou emoční horu, na jejíž špičce se taktak drží vědomá mysl... to je dobrá cesta.
Zdánlivě by nám mohlo být fajn, kdybychom si dokázali porozumět. Jenže rozdíly jsou obvykle nad naše síly.
pavelpavel
06. 05. 2009
nejsem, dost možná má stýskání určitou podobnost se závislostí na drogách, ale zbytek mi přijde jako reakce mimo mísu :-O
jehlas pichlas
13. 04. 2008Marcela.K.
08. 04. 2008
mylenka:
je lítostivá.. ale díky ní se mi podařilo se té lítosti zbavit ;)
dík
Marcela.K.
08. 04. 2008Lady_clash
11. 03. 2008
Lady clash - děkuju, nečekala jsem, že mě oceníš, když já tě tak kritizuju :))
Lady_clash
10. 03. 2008
je pro mě moc dobře srozumitelná .. *
a přeju rychle od "už líp" k "nejlíp" :-)
Michael.Alexa - děkuju, zkrátit asi ani ne, chtěla sjem z toho litanii :) tak trochu, ne přehnaně dlouhou a ubrečenou, ale přece jen, abych se u ní mohla chvílí odreagovávat i příště + proto pochopitelně i s úderným a relativně pozitivním koncem ;-)
jasně, že je lepší mít se dobře a bejt šťastnej, ale pro některý věci je správné se trápit - a když začneš potlačovat smutek, tak pak bdueš potlačovat i to pozitivní a já v sobě nechci zabíjet nic..
Ano, ono "bolí" se skutečně stává jakousi výplňovkou, možná by neuškodilo jej opsat jinak. Jinak se mi to líbí, vlastně mi mluvíš z duše, ale to asi každému, protože takové pocity prostě občas doléhají. Hodně se mi líbí ty verše, takhle nějak si představuju, že by to mělo vypadat - nenásilné, hozené jen tak "jakoby" a přitom dodávají tu správnou šťávu...t
naposledy od kamaráda týmáka z DCŽM Mamre v Osové Bítýšce, ale tady to používá Laura Eleonora a Pišta...
;) od té doby, co byly vynalezeny peníze jsou slova díků zbytečná...;)))
ahoj Santi€, :) dík za naávštěvu - původní verze končilo jedním veršem po verši se slovem koření, ale to mi přišlo trošku málo, takový kolovrátek na fňukání, uvědomuju si, že to tam trochu drhne, ale byl to vlastně spíš úmysl, když jsem to pak lehce překopala :))
a to bolí - já vím, ale považuju bolí jakožto podstatné jměno za svůj identifikační symbol.. aspoň někdy :)
ještě jednou dík, že ses stavila, a za tip
nejvíc první dvě a a pak poslední sloka, ten prostředek máš zvláštně nařádkovaný/naveršovaný, že se mi to špatně čte, neplyne mi to. a jako jsem Ti to poprvé chválila, tak teď musím upozornit, že po častějším užití slova "bolí" co by podstatného jména v Tvých básních už zevšedňuje...
nicméně TIP
Je to tak.* (Dobře, že některý člověk z toho bolavého dokáže nechat vyrůst heřmánek slov pro druhé... :-)