Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZmizíš
Autor
pété
v prachu okno
oko do duše
slušně se uklonit
na prahu konce
a suše poděkovat za to
co zůstalo
zmítání nedomyšlených
počinů
se lehce smete pod stůl
vražený kůl
do skulin samoty
zastaví krvácení vyprázdněných
žil
lež v botách na podpatku
prodloužila své nohy
a utíká
nestálobarevné krátké praní
špinavých vět
a na sušáku slzy
od posledního setkání
snad už brzy
pojedeš v proudech
jak zabalená lavina
smysly
roztříštěné
o hradby
strachu
prostince nevinná
vteřina
pozpátku klopýtá
k branám
vyprahlého Adršpachu
vtiskni mi do zad
dlaň jako punc
mincovníka
žebrácky slibuju
nalinkovanou budoucnost
ve vzpomínkách
zatuchlých
pachem
ještě naposled
navždy
sehrajem serenádu
s tříčtvrťovým časem
v níž baryton
naříká
nad jemnostpanensky
rozlitým
mlékem
holky a kominíka
26 názorů
obrazy a nahozené představy.... těžké je projít bez zásahu a pocitů,které se vpíjí pod kůži či spíše ještě daleko hloub a čímsi vibrují...náboj se nevytratil s posledním slovem.... asi stejně, jako se nevytratíto, co bylo impulsem pro tuto báseň....
jsem rád, že ses zastavila a já na oplátku, kdyby jen u téhle básně... moc hezké čtení ... ještě se vrátím