Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se*****
24. 07. 2001
15
0
3754
Autor
Bacil
V hlubině osamění
uprostřed velkoměsta
v rozkvětu rozetlení
nezbyla žádná cesta
V mrazivém odcizení
v hladině nedoteků
o něhu ošizeni
když nelze přejít řeku
V půlnočním nemluvení
korálky zpřetrhané
ztichlí a nezježeni
mrholit nepřestane
V náladě na zvracení
v nespánku o půl druhé
zbyli jsme nedosněni
a srdce mrazem tuhé
V doufání utišení
myšlenky hlavou buší
rozbití, nezcelení
a vlastním hlasem hluší
Najinko... nezoufej... snad pomyšlení, že pochroumaných dušiček je víc - že člověk není sám - nepomůže?
Baci...!
Mlčky a opatrně našlapuju...bolí z toho. Naléhavě.
A jsi Básník.
*!
Díky Vám všem. Hade... možná i Ty máš kousek pravdy, ale je to celé mnohem složitější... neřeknu to líp, než jsem to řekl tou básničkou. A jinak se omlouvám, že teď na Písmáčku moc nejsem - a hlavně nebudu. Ale od 20. 8. jsem zase normálně v provozu.
Monty_Python
24. 07. 2001Gastarbajtr
24. 07. 2001
Baci, ja to hneď aj otipujem. A niekedy si to ešte určite znova prečítam...
No, Bacile, touhle vážnou notou jsi mne docela překvapil ...je to opravdu dobré a zcela jistě típ, ale kde se vzala ta beznaděj ?
(.... já už možná vím, čím to je :o)... ony jsou prázdniny a "pan profesor" nemůže básnicky koketovat se svými posluchačkami, že ? :o))))). , no pak se té depce nedivím ...)
Dobre,dost dobre.Obcas me to chytne a napisu tez neco rymovaneho,ale vetsinou to stoji za.......
TIP