Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUmění řeči
Autor
Ježková
Lidé jsou velmi kreativní stvoření. Stačí si spočítat obrazy visící na zdech a knihy natěsnané na policích, povšimnout si tvaru umělých zubů ležících ve futrálu naší babičky či výmluv sousedovic Pepíka. Co se konkrétně týče jazyka jako takového, je vidět, že jeho přetváření si vážně užíváme, obzvlášť ve věku, kdy již zmíněný futrál používáme jako skrýš na cigarety.
Dospělý má tu nevýhodu, že by ho trocha nepozornosti mohla připravit o schopnost porozumění svému potomkovi. Následně by ho mohl zhrzeně podezřívat, že si nová slova vymýšlí za účelem nečitelnosti svých transcendentních dialogů s vrstevníky, čímž by se hluboce mýlil. Mladý člověk překypuje energií, která ho neustále nutí něco produkovat. Prokazuje tím bezmeznou přizpůsobivost kolektivu (ve kterém je více nakažlivý žargon než kterýkoliv typ žloutenky), originalitu a bystrost, nikoliv omezenost vyjadřování. Dokáže logickou analýzou zhodnotit situaci („No to je mazec!“), otitulovat své nepřátelé bez předsudků („Ty seš ale vůl!“) a neztrácet čas na internetu bezduchým žvatláním („..nz, mmnt, ASAP,...“).
Vězte, že některá vymyšlená slova nejsou pouhým paskvilem jedné generace, ale že prošla zcela logickým vývojem až do současné podoby. Jasným příkladem je slovo HAFO. Odvození citoslovce psa a pochopení přirovnání, že je něčeho jako psů, odhalí tajemství tohoto hojně používaného slovíčka (nejen) mezi mladistvými.
Je vidět, že co do formování slov či sousloví nejsme rozhodně žádní diletanti. Na druhou stranu se často (a logicky) zapomíná na slova, která jsou dnes mnohem méně používaná než kdysi. Je to škoda, ať už z důvodu bohatší slovní zásoby, zachování kulturního dědictví či v krajním případě jako předstírání vzdělaného bohemisty, který se poněkud zaseknul v čase. A tak se často stává, že za slovem fiškus může dnes někdo hledat pokojovou rostlinu místo chytrolína a slovo ferina použije, když bude chtít využít k přepravě trajekt.
Mladá generace není jedinou, která je schopna užívat „moderní“ mluvy. Naše babička se poslední dobou začíná neohroženě integrovat do světa náctiletých. Nejenže si už neplete rozdíl mezi Skypem a skalpem, dokonce tuší, že zkratka ICQ nemá nic společného s měřením hodnoty IQ pro cyklisty. A když bratranec říká, že tuní škodovku, nehrozí se, že má automobil plný mořských ryb.
Pořád má ale ještě hodně co dohánět. Nedávno ji moje sestřenice vyděsila tím, když jí důvěrně sdělila, že její nová učitelka je hustá. A na babiččinu otázku, zda jim v jídelně dobře vaří, bezelstně odpověděla, že je to pecka. Babička se od té doby obává o přílišný stereotyp vnuččina stravování a žádá alespoň celé kusy ovoce.
Vývoj jazyka je dynamický a kauzální proces, jehož násilné urychlování či naopak zpomalování by bylo bez pochyby nepřirozené. Někteří psychologové tvrdí, abychom se místo přílišného soustředění na způsob vyjadřování pokusili prvotně vést komunikaci. Dodávám, že bychom se někdy též mohli pokusit mlčet.