Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJemne
13. 10. 2009
17
16
2243
Jemne
Spoza chrbta
učil si ma kosou
jemným stiskom
rúk Tvojich – otče narábať.
Prvé ťahy
ba polámané kosisko
a ty – napriek tomu
len tíško s úsmevom si riekol:
„ to nič – to sa spraví “
A potom dolu brázdou
polom – kráčali sme neoraným
ach otče - nech sa vráti !
Chvíľa - čas
za obzor už dávno – zašlí.
A nech znovu
v jednom smere
spolu - hore poľom
Ty a JA
s kosou v ruke
kráčame jak vtedy – rezkým krokom !
16 názorů
Johann Wolfgang Mária Amadovič
19. 10. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
15. 10. 2009wedle_vazy
15. 10. 2009Arnika sežehlá
14. 10. 2009sestricka.slunicko1
13. 10. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
13. 10. 2009
Johanne - aj ja spomínam otca vždy, keď robím čokolvek, čo ma on naučil... *
tak jemná.. odvěká.. (pevná síla) dokáže lecos "spravit"
(i to porouchané v nás a kolem nás..)
"A nech znovu
v jednom smere
spolu - hore poľom.."