Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž nemohu spát
22. 11. 2009
37
46
5088
Autor
baronka
Když nemohu spát
Pokecala jsem s Dianou di Prima
pak jsem si zula boty
abych nerozšlapala stříbro Slov
na louce tvých básní
a zapomněla kde má má noc
meč bolesti
Jednu báseň jsem si oblékla
abych tu nepostávala
tak naze
Odcházím držet palce
znám jednoho
co na zbědované kobyle
46 názorů
A.H.
Tak před usnutím
přeříkávám si básně
za krásu uvízlé v paměti
A to je modlitba
sestricka.slunicko1
23. 11. 2009
stříbro slov, louka básní, meč bolesti.. začínáme sérií poeticky banálního přívlastkování, dál bych docela sežral obléknutí do básně, ale nesežral nezajímavě a nedokončeně působící závěr, byť z něj celkem explicitně visí rosinantiny pysky:-)
zblblýptáček
22. 11. 2009
Rosinanta - kéž bych byl tak nesmrtelný, jak ona... jezdila by na mně baronka a já bych jí občas plácl oca... no - žíněmi po pozadí, abych si připadal jako muž...
pasažier letu 78
tak tuhle dámu ještě
neznám
ale podívám se po ní
/Maťa vydal pěknou kniku
Cafe Babar /
díky moc
Myslím, že jsi přesně vyjádřila, že boj je někdy marný, a přesto nás něco nutí, abychom pořád pokračovali, ač se tomu někteří už smějí. Tip.