Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semaska
19. 01. 2010
20
21
2856
Autor
Ó
povahou nesmělá
smutná a bez věna
cítí že odchází mládí
zlomená květina
u dveří kostela
ztracený sen
sama
jen s bílou vločkou na čele
chvěje se zimou a láskou
čekala na tebe
ty jsi ji neviděl
zakryl sis obličej maskou
u dveří kostela
povahou nesmělá
ztracený sen
21 názorů
...každá písnička jsou vlastně verše...toto je jenom upřesnění...protože se mi chtělo něco napsat...k tomu...a v ten moment mě nic jiného nenapadlo...
To je zvláštní, ještě před chvílí to byly smíšené verše. To jsou mi proměny.
Ahoj...a dík...blízkým duším...je to vlastně krátká písnička do pohádky o zamilované princezně...s tím, že ona /i on a všichni/již znají ty pohádky o Pyšné a Se zlatou hvězdou...já se už asi nemohu polepšit...takový su já...odjakživa...smutná a nesmělá.../A je to zpíváno začarovanému princi/...
Nevím, připadá mi, že jsi na P. už dost dlouho na to, aby si se mohl alespoň snažit přesáhnout to, co je tady naprosto běžné a průměrné. Ale pokud Ti to stačí...