Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKlimakterium
Autor
AHED
Bílé jsou bílé tvoje křehké ruce
Tak chladné a bílé
Mám strach že zemřou zkřehnou
Rozpadnou se v prach
Líto je mi líto jejich bolesti
Strach mám že je nezachráním
Modré tak modré oči prosí
Bolestně stahují okovy kolem víček
A já se bojím že až se zavřou
Naposled prosit budou
Odpuštění své odpuštění do korun stromů
Vzlétnou jejich zastíněné duše
Sevřená pevně sevřená ústa tvá
Ten pohled zebe do kořenů
Poslední ptáče vypadlé z hnízda
Přivábí dravou zvěř
A ústa už se nepohnou Nepromění
Sebe v úsměv poslední
A já?
Bez jediného hnutí
Čekám na tvou smrt
A směju se andělům snášejícím z oblohy
Nebeskou pelest
Křičím ze všech sil
Ať mi tě nechají ještě na pár pátků
Abych si mohl kleknout
Abych tě mohl pohladit
Abych si mohl lehnout
Abych ti mohl prozradit
(že život neskončil jen pro tebe)
Abych tě mohl zvednout
Abych se mohl vzdálit
Abych tě mohl pohřbít
A nakonec tě v sobě spálit