Se(tkání)

Už je to
bratru
patnáct let
tys zůstal stejný jako kdysi
já nesnášela kompromisy
tobě šlo jen o krátký let
přiznám
že mučila mě touha
to bylo marný nevidět
oč ráda lepší bývá slouha
v ní rádce křik´:
tak zmiz
a hned!

dnes
když tě vidím na refýži
z těch dlouhých let
jsou jen dny čtyři
kéž amor znovu nezamíří
aby minul cíl
máš stejný úsměv
oči
dlaně
po stisku vzpomínám si na ně
a ptám se
proč mě nesváděly trochu dýl

už je to
bratru
patnáct let
a zdá se že to bylo včera
u jedný hloupý holky která
myslela že jí patří svět
změnil
se kvartýr v bečku vína
ty ve svých ústech jsi ji nes´
na to se rádo zapomíná
ve stejných
chvílích
jako dnes

dnes
když tě vidím na refýži
z těch dlouhých let
jsou jen dny čtyři
kéž amor znovu nezamíří
aby minul cíl
máš stejný úsměv
oči
dlaně
po stisku vzpomínám si na ně
a ptám se
proč mě nesváděly trochu dýl

už je to
bratru
patnáct let
já čekám jestli nezazvoní
tvůj telefón a nedohoní
mě v rozpacích co bude teď
lítám
zas kousek nad chodníky
a je to krásný vznášení
vrátil ses lásko bohudíky
s léty
se touhy
nezmění

dnes
když tě vidím na refýži
z těch dlouhých let
jsou jen dny čtyři
kéž amor znovu nezamíří
aby minul cíl
máš stejný úsměv
oči
dlaně
po stisku vzpomínám si na ně
a ptám se
proč mě nesváděly trochu dýl