dám v alespoň zpětně -
tahle je prostě... silná. vracím se k ní.
vzduch hladí jako širočina :c) houk
..teda..seš vážně dobrá..zvlášť..když kveteš námelem..T
dost se mi líblo / obzvláště vzduch hladí..../
nes, Levi: diky za reakce! :-)
Kýč, nekýč. Pokud to takhle mlle. Pomerančová chtěla, má to tam být. Polemizovat o vyřažení nějakého verše jen z toho důvodu, že se to může vzhledem k nějakým souvislostem zdát jako "překročení míry", je myslím nešťastné.
Podle mého názoru není třeba zpochybňovat upřímnost toho, co autorka píše - jaký by taky měla důvod, psát neupřímně. Zkrátka, pokud v tom spatřuješ kýč, je jen na tobě, zda tě to tahá za uši trochu, nebo příliš.
Ukažte mi báseň, která nemůže být v učité perspektivě brána za kýč.
Ferry: tak přesnáý popis, jako bych tam stála. Do toho místa jsem zabloudila omylem, když jsem tam šla poprvé. Otevřu dveře vprostřed - zpustlý prostor, urpostřed podlahy pokryté snad i omítkou, jedna bota. Vpravo maličká čekárna, bledý syn, bledý otec. Ze dveří vlevo vyšla mohutná sestra a vysvětlila mi, že tam tedy nepatřím, ž e musím jinam. Byla jsem ráda z toho místa křičela úzkost ze všech stran, i ta miničekárna jí byla plná...
a byla mnohem horší než ta moje...
Díky za reakci
Všem: díky za reakce!
Raja: díky za rozsáhlou odpověď. já jsem nechtěla zpochybňovat právo Tóru vidět v tom kýč (a doufám že to tak nevyznělo). Ale právě proto že to nazval kýčem, mě zajímalo jak to vidí i další, jestli stejně.
Hezký den všem
Jdu po tý chodbě za tebou, jak píšeš, automat na vodu vzlyká, tak rad1ši kafe z vedlejšího. Pak kolem vrátnice ven a doprava, vlevo nech bufáč, dvoje skleněný dveře do zahrady a padesát metrů rovně. Pak vlevo nahoře nad tebou rozvěsí se bíle Strahovský klášter. Zacinká Loreta. Nad tebou vpředu palác psaníčkový a vpravo pavilon pro mladistvé feťáky. To je to místo uprostřed pentagramu, od toho momentu už budeš CHTÍT.
t*
pravděpodobnost, pochopitelně:)
Já to pochopila tak jak jsi to popsala, jako touhu po klidu a jak říkám, krom těch zubů, mě nerušilo vůbec nic a tento kousek považuju za jeden z Tvých nejpovedenějších.
Kýčovitá mi nepříjde v nejmenším, což nevylučuje možnost, že se Tóru klidně zdát taková může. O to těžší je se kýči vyhnout. Každý za něj považuje něco jiného. A vyhýbat se celkově nedoporučuju, páč narážet je mnohem zajimavější a roste pak pravděbodobnost, že autor nezabředne do líbivého středoproudu...nech tak..:) Neni člověk ten, který by se líbil lidem všem, a tak je to nutno brát i s básněmi, ne?:)
mám odžitou podobnou zkušenost, při čtení mě nezarazilo nic, co by působilo lacině.
piscis: na chodbě čekajíc na odvoz?
to se běžně neděje.
v širším smyslu ano. umírá - jako my všichni.
zajímal by mě názor předchozích čtenářů na ten konkrétní kousek, který hagita pokládá za kýčovitý a prvoplánový nebo tak nějak - jak číslo 3 působí na vás?
předem děkuji
aj ja jsem to pochopila tak ze umira....
ale ona neumírá a nebe je graficky oddělené (prázdný řádek a italika)
ona jen dlouho čeká a chce už někam do klidu
nicméně máš jako čtenář samozřejmě nezpochybnitelné právo na svůj vkus a svoji interpetaci - jen mě zajímalo jak to vnímáš a to jsi mi řekl, takže dík :-)
a vlastně ještě dodatek -
pujde do nebe? to tam neni
ale pokud by tam sla, tak proc litost? clovek, ktereho ceka nebe (jakekoliv, i v prenesenem slova smyslu, nemam na mylsi zadne konretni, nejsem verici) snad neni politvanihodny ale zavidenihodny ne?
to tedy ke konkretnim pripominkam...
tahle basen je tak trochu o necem jinem. ale to je jedno
aha, ty to vidis/chapes takhle... tak dik za odpoved
to mě zajímá - tóru, proč je trojka (reálný obraz z reálného života) kýč?
vyjma těch zubů, nevím proč, se mi líbí hodně moc*:)
…šeptala stařenka
před vánoci
kaprovi z perníku
tebe už taky chytli?...***
je to vynikající, jsem nadšen.
má to drive...
když jsem tu báseň četl, hrála mi k tomu Joni Mitchell, a to je synergie, drahá.
Písmák