Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZaprášené hrany
30. 06. 2010
18
14
2175
Autor
nostalgik
Že prach dá hebkost ostrým hranám stáří
alergik v masce vítá karneval,
slovům až smutno bývá v kalamáři
když laserem lásky verše na zeď psal
Led na rtech, žel, tvé oči nerozzáří
jen srdce divně pustilo se v cval
a myšlenky, co sklouzly do záňadří
tě pozvedly na touhy piedestal
A roztál led pod kružbou tajných gest
jiskrou vášně jak vzplanul manifest
co vyryt dávnem do oprýskaných stěn
Zas do trávy nám zapršely květy,
bez masky, Múzo, (s blokem na sonety)
překroč ty hrany, byť prach je nesetřen
14 názorů
Jarmila_Maršálová
19. 04. 2013*******
Po dloudé době bych se také měl konečně vyjádřit konstruktivně, ne jen obyčejnou hvězdičkou. Dílo je bezvadně pojaté a ohraničené srozumitelnými metaforami, které dílu dávají ten správný lesk a třpyt. Má to jemný vhled a cit pro jedinečnost okamžiku, nic zde nepřekáží. Nemám slov. *t*
blboun nejapný
02. 07. 2010Marcela.K.
02. 07. 2010
Teď právě jsem LadyLobě vložila k jednomu dílku od Cohena I am your man... v české verzi Juraj Kukura zpívá (asi to nenapíšu přesně) "vím, jak moc tě tíží a jak moc máš strach, že na tvoji krásu napadá prach"...
Krásné a hluboce procítěné ****
Nádherné obrazy:
"slovům až smutno bývá v kalamáři
když laserem lásky verše na zeď psal"