Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘíkám si, že ty...
08. 11. 2001
13
0
2319
Autor
Arthur_Rimbaud
Nauč mě
v
idět zpřímamoc se ukrývám
do radostného bezpečí
davu
dýchá?
odneste ho…
mluví?
ušlapte ho…
madonko z obsidiánu
madonko ze zaťatých zubů
po zaprášená století
nesoucích bolest
tři
sta let starý smíchpo zvuku
nepoznám
hýbe se?
p
omožte mu…pláče?
p
řikryjte ho…
už s
tebou nechci tančitv
sešeřelých sakristiíchsvětu pro zlost
a sobě
sobě pro smích
nauč mě
vidět zpříma
nebudu se klanět
k zemi, která
páchne krví
brání se?
p
řivažte ho…prosí?
zbijte ho…
zbijte
vždyť krvácí!
umírá?
nechte ho…
nechte
nechte mě!
Je to pěkný, ani poslední řádek mě neruší, ale jak ty můžeš vyčítat Meovi, že mu poslední řádek občas změní celej význam :o)) *!
Arthur_Rimbaud
15. 11. 2001
paráda, to je urputnost v několika řádcích ... TIP a zařazuju do klubu
Poslední řádek ruší atmosféru a navíc je tam naprosto zbytečný!
Za řádkem {zbijte} by to chtělo ještě jednu sloku, ale to je docela nepodstatný, možná by to pak bylo moc "našroubovaný", takhle to jde...
**