pokaždé

*

Silné a hladové jak víno z moravského sklípku... Nevěřícné...

Parádně promyšlené řádkování (které ale vůbec nepůsobí nuceně) a úžasná melodičnost slov, z čehož vyplývá MaRtineččina okouzlenost tímto počinem;)

..už jsem skoro zapomněla..;) Máte to mít, pane básník...

..dobra clenitost a prepojenost versa na vers ..pekne poskladane s dobrou koncovkou!;)

Vlastně a proč ne...

hmmmm, velice lákavé. hlásím se! čtenářský průkaz jsi mi sice zatím nevystavil, ale snad se to obejde i bez něj :) ...a děkuji za odkaz

http://www.fra.cz/cz/katalog/detail-knihy/?idproduct=231 mohu půjčit :-)

to je citace od koho? drnknula mi na struny :)

klub by nebyl? :-) to bych se nenadál že přijde i kouzelnice! :-)

měsíc fascinující... :)

"nevložil jsem nic kromě prázdna samého či snad samo prázdno rozhodné spíšící ztratit nekonečno v konečnu - vítr" :-)

teď mne ještě napadá po přečtení jedné básně od Nes, kterou jsem rovněž výběrovala: ty opravdu dobrá díla jsou kondenzovaným prožitkem "nicoty", která jim dala potencionalitu života a z oné potencionality vznikají rozmanité tvary, prostřednictvím kterých se realizuje jedinečnost subjektu. Tak je tomu, zdá se mi, i u tebe. S tou výjimkou, že po emanenci onoho "pázdna" či "nicoty", které dáš tvar, se záhy opět ke zdroji vztahuješ a tvá slova se k němu opět navrací... :)

**** jen pár marginálií, když už stojíš o rozebírání díla: "zvuk šálící smysly šumem" nejde mi zde ani tak o ten vitacit hozený do vody "ššššš" :), ale "šálící šumem" ...toto spojení mi připadá jako dvojitý úder do jediné klávesy, navozující stejné nebo víceméně podobné asociace. zde by se mi líbila větší diverzita... ale lze to chápat i jako autorův záměr... takže to už je na tobě, co si z toho vezmeš :) nápadité vypointování básně (pro tebe typické) se mi opět velice líbí

T*

Vrcholení a rozřádkování-děsivá slova

...párkrát už to čtu,od začátku proti tomu nic nemám, jen a2a2a mě vyprovokoval dát tip,jsem rád,že i on začíná chápat...je to tvoje vyjádření* (avi a2a2a)

Nádherná. Ostatně jako všechny tvoje.*

Pokaždé, když to čtu, tak se mi atmosféra básně zhutňuje, pro mne je tam víc lyriky, než mi Fouckault chtěl vědomě nadělit, a i když stále ta rána , ale opravdu jen nepatrně, mi připomínají původní výhradu, tak pokaždé méně a méně.

...mne text pripomnel povidku "Kruh svetla"...(I.Show)....ale ´jen´ to.....

ke mně nedolehla...

imprese. zkusil jsem si z ní něco zapamatovat po dvou vteřinách a - nic. Jako letmý obraz ovšem ano.

ráno přiškrcené závěsy*

jednak se mi to líbí, ale nejvíce, jak rozřádkováním nabylo dvojích významů. TV

souhlas s a2a2a, beru to po závěsy, zbytek mi přijde zbytečnej, jaksi navíc - totiž při prvnim čtení sem si řikal: "co to kurva doprdele rezavej drát je za divný rozřádkování textu, ale hned na to druhý začaly vyplouvat ostatní významy *

:D

ovšem že rozumím tomu vrcholení v závěru a má bezvadný nápad, takže to není nic navíc, a krom toho je to tvůj osobitý rukopis, ale jaksi mé romatické duši by se líbilo se závěsy skončit.

*