Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePes
Autor
Max Hutar
díváš se psovi šikmo zezadu do obličeje
a on si zapaluje cigaretu,
sleduje pohyb pláně
- - nerušit
sleduj podrážky, blboune,
lepí se na ně hlína
v oranici celá kila / místy
stáváš se tím, čím chceš?
špinavý zadek zpívá o posedech
obličeje řvou o díře
kterou objevíš
když ležíš v ordinaci na břiše
pes je zrzavý, nepustí svůj
štětec z ruky
koroduje všechno kolem
zapaluje si další cigaretu
a žije v rekonvalescenci -
21 názorů
Počítal jsem to, a v letech 2012 a 13 je víc jak půlka mých básní o lásce... myslím že to dopadlo nějak 13:12.
Nejde o to, proč kdo píše. Jde o to, co z toho leze. A nesouhlasím s tebou ani v tom, že budeme mít každý básník svůj okruh a ten nás bude hýčkat - to by svědčilo jen o tom, že si navzájem nerozumíme. Kdyby dostal každý jenom to, co je mu blízké, tak bychom leželi jenom někde v koutě na drogách a na umělé výživě, neřku-li mrtví, protože smrt je nám blíž než cokoliv jiného.
Co se týče čištění si verši hlavu, jistěže. Taky to dělám, třeba s Thákurem. Stejnětak koukám na Primě na zfilmovanou růžovou knihovnu na filmy od Rosamunde Pilcher, protože mě děsně baví ta představa lásky uprostřed velkých majetků. Proč ale svoje čtení básní (resp. koukání na filmy) omezit jenom na tohle? Proč soustředně nehledat Boha v Tarkovského filmech a Dostojevského románech, proč se nevyrovnávat s plíživou amerikanizací Evropy čtením knih Jima Morrisona a sledováním Tarantina? Proč vždycky jenom uměním čistit?
Jednoduše svá
01. 08. 2013Už chápu Tvou "kritiku" u mne... u Tebe člověk lásku v poezii najde jen ztěží. Máme to oba jinak, píšeme z různých důvodů. Já si básněmi čistím mozek, když čtu ty Tvé, mám pocit, že si do něj tahám zvláštně nesmyslné rýmy.Jsem jinde, asi mě baví více ta Hrabětovská "klišé" :-) Máš tu však svůj okruh, což je báječné, nikdy nám totiž celý svět nebude líbat nohy, každému tedy to, co je mu blízké...