Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen o krásných kočkách
Autor
Sebastiana
Vždycky jsem měla doma kočky. Většinou nalezené, nechtěné, nebo zraněné. Až jednou přibyla krásná siamka. Té paní, co mi jí darovala, řekla lékařka, že pokud má děti, nemůže mít v žádném případě doma i kočky. Uvěřila jí.
Kočičce jsem dala jméno Nelinka a zamilovala se do jejích modrých očí. Časem jsem k ní přikoupila siamského orientálního kocourka Draca. Nelince byl již rok a o Draca se láskyplnně starala.
Brzo se z nich stala nerozlučná dvojka. S ostatními kočkami se snášeli dobře, ale byli to oni, co byli stále vidět a slyšet. Používali třeba trik zvaný „tornádo“. To znamená, že se řítili bytem za strašného povyku a poráželi co se dalo. Stejně tak ječeli i příslušníci rodiny, podle toho, jak uskakovali, nebo chytali vázy, či sklo. Jiný trik bych nazvala „baf“. Jeden číhal za rohem a vybafnul, druhý se šikovně připletl pod nohy. Většinou, když jsem nesla na tácu kafíčko a zákusky pro návštěvu. O dortíčky, co popadaly se bratrsky podělili. Další hit byl Drakův - „hádej, co chybí na talíři.“ Dovedl bleskově vybrat všechnu mrkvičku z rizota, dřív, než jsem stačila dokopat mužský k obědu.
Pak mi sousedů pes rotrhal jednu nalezenou kočičku – protáhla se tam mini škvírkou.
Pár dní na to běžela Nelinka za motýlem a vběhla pod auto. Slyšela jsem od silnice Dracův nářek. Jen tam tak ležela. Zakopala jsem jí pod třešeň, kam ráda sedala. Protože se jí Draco snažil vyhrabat, musela jsem tam dát plech. Draco tam seděl tři dny a nežral. Jen tiše naříkal. Trhalo mi to srdce. Třetí den se zvednul, šel se nažrat, napít, pomazlit se se mnou, šel ven a – skočil pod auto.
Byl ještě živý, když jsem ho zvedla. Držel se mi a jeho oči říkaly, „bolí to a pomoz mi.“ možná také - „kde je Nelinka?“ Chovala jsem ho a vyprávěla mu, jak je krásně tam, kam odchází. Aby si pamatoval, že ho mám ráda, že je vše v pořádku a ať jde za Nelinkou. Dívala jsem se, jak z něho uniká život a jeho oči se začínají dívat do jiného světa.
„Tak, teď jsi přišla o všechno,“ řekla mi kamarádka. Ba ne, zbyli mi mí nalezenečci, má rodina, mé děti. A sen – sen o krásných kočkách s modrýma očima. Jednou budu mít domeček, daleko od silnice a tam spoustu krásných koček. Možná to bude za dlouho, možná už budu v důchodu. Ale ten sen mi nikdo nevezme.