psaní deníků, pláč a masturbace

Odvážný název. Proč neodhodit "celou iluzi já"? Autor prodělává zajímavý vývoj.

takže něco taky vím:)

to budeš zlatá, vážně:) ale já už jsem na něco přišel když jsem si ten text teď analyzoval jako kdyby to byl zápis snu a ne básnička.

Někdy ti provedu zevrubý rozbor, ať pochopíš, o čem ta báseň je (i.!:D)

..tak to je bomba!!!!!!!!!!!!T/O

možná že to tam je a já o tom ještě nevím:)

MMCH: nevím, jestli to byl účel a jestli tam vůbec je, ale právě jsem asi pochopila smysl posledních dvou slok:)

"vykrádání sama sebe" je oxymóron. toho, že se dopustíš něčeho nemožnýho bych se vůbec nebál;)

Abych si ještě o sobě nezačala něco myslet, když to říká sám velký selviskhed!:D Jinak už se něco chystá (ale mám takový pocit, že se trochu vykrádám, snad to zůstane jen u pocitu:D)

ale ty píšeš pořád líp a líp... a někdo by měl napsat nějakej magickej realismus, ať má Winter radost.

Nene, jen tě chci motivovat k lepším výkonům a těším se na ně;)... Tak a teď už na písmák nepřidám žádné dílo, neb bys ho jistě rozcupoval na kusy:D

tak ještě že jsi dopsala to péesko, protože už jsem začínal mít pocit že mě chceš zničit mou písmáckou kariéru:)

Já ti nevím, mám trochu pocit, že sám sebe vyžíráš. Začátek mi připomíná "I šálek se hroutí do sebe, když se mosty lámou" (což mimochodem považuji za jeden z tvých nejlepších obratů a často si ta slova jen tak přeříkávám, je v tom prostě síla a mocně to zní (kdyby se tak jmenoval nějaký film nebo kniha nebo sbírka, tak se po ní bez rozmyšlení vrhnu!)), pak dva odstavce, které tvoří vlastní kostru (zbytek je jen omáčka) a opravdu říkají všechno až moc okatě a jde z nich ještě víc než minule cítit "já mám pravdu, je to takhle a takhle a jiný způsob neakceptuji". Následuje sloka, o které sice přesně chápu, co má znamenat (sedíš a píšeš a tohle se ti stane a přijde ti to najednou paradoxní, vložíš to do básně, ale ono to potom zní strašně banálně a nesdělitelně). Prastará říše mi zase připomněla "Jako děsem a úzkostí paralyzovaná zvířata". No a konec sice pěkný popis, ale celkově vyzní jako malé klišé... Jediné štěstí máš v tom, že je to pořád o několik tříd lepší než většina zdejších věcí;)... PS: Doufám, že tuto kritiku oceníš, neb mě ro stálo mnoho úsilí, protože nemám to srdce psát negativně;)

je mi to blízký, ale možná moc dlouhý*

he, díky za kompliment, ještě pár takových a z pýchy zblbnu .)

VT Marvin: ano, ale evidentně podle tebe nefunguje jako dobrý úvod (protože jako samostatný text) :)

VT Marvin: máš pravdu, někdy mám pocit že neumím napsat úvodní sloku tak aby dobře uváděla. takže asi sedí to "že pak jen natahuju". VT Marvin, jH a Honzyk: to řádkování si nechám projít hlavou když se všichni shodujete, ale nerad zasahuju do publikovanýho textu Winter: takovej zásah si už netroufám udělat ale moc díky za komentář, protože seš určitě jeden ze dvou tří neinteligentnějších kritiků na písmáků a s tou "snahou překlenout" máš pravdu - jasně to vidím až teď andrea-v-botech: myslím, že se pomalu blíží čas, kdy se něčeho takového méně doslovného dočkáš

Buďme fér, a z textu vyrvěme "s odhodláním ze sebe brutálně vyrvat kus sebe vyhodit část já na skládku amputovaných zbytků duší" a odhoďme ho na skládku amputovaných zbytků duše. Podle mě to klišé pramení ze snahou překlenout samostatně skvělé, nicméně nesourodé části básně - začátek a konec.

možná až moc dlouhý (jako Lovosice), ale mně blízká životní filosofie : někudy ´to´ ven musí....žádný dušený maso v sobě nechci!.. )jo

***

skvělá úvaha, zvláštní forma, ale sere pes *

koncentrace zájmen v prvním odstavci je fuj, taky ty čárky , někdy jo a jindy chybí...