Nežárlím

děkanstvo, avoxinko

*/ a druhý típek bych ti hned dala za ten citát v komentářích: "Láska je to, co zůstane, když pomine vášeň!"

ano, nelze .-)

Alegna - je to jen myšlenka - ve skutečnosti nejsem smířený - jen vím, že se nakonec smířím, protože jinak nelze

líbí se mi, cítím smutné smíření T*

Morgain - D*

Norberte - to si tedy zahrál :) sveřep, Bíša - díky za čas mně věnovaný

T*

náladovka :)

Zboro - Nesouhlasím, ale pokud jsi to nepochopil, jak jsem to myslel, pak jsem to napsal špatně. Netuším, jak dlouho jsi ženatý, já už táhnu devětačtyřicátý rok... a naokraj předkládám k uvěření : stále méně je věcí, o nichž se nechá mluvit jako o nových. Nakonec člověk se pak už novinek i do jisté míry bojí - poučen jsa životem :-) To vše a ještě něco navíc... Norbert - AT (a není to ještě ani dvacet let) jsou archeologické objekty, artefakty

Pak ovšem poslední verš není pravdivý a celou báseň zavádí k naprosto jinému vyznění, než jsi zřejmě zamýšlel. (Navíc mluvit se dá i jinak než pomocí slov)

Norberte - to počítáš i nějaké atéčko, ne :-)... promiň - pokus o žert. Samozřejmě ti to nezávidím, vím, co to obnáší dělat na dvou současně.

Hnědý cukr - yes, můžeš si to dotvořit k obrazu svému a způsobu chápání věcí a dějů Coura - no tradice Sparty byl vždy rudý dres, bílé trencle, rudé štulpny a dobrá hra. Jsem fandou Sparty šedesát let a musím říct, že změny se poslední dobou nedějí jen v oblečení, ale i ve hře Quentin - to je to nejméně důležité, to, co pominulo

býlí balet, dycinky Sparta

je možné to chápat dvěma způsoby? rozchod X smrt???

je možné to chápat dvěma způsoby? rozchod X smrt???

elipsa, cuchto....dycinky elipsa:)))

dádo - ano jen závěrečná část života - nic jiného mak - děkuji.

Přesné a zvučné, jako samopal. Pěkně znějící verše.

Kluci - naopak: rád se směju a vyrábím blbosti. Jen snad se dovedu vmýšlet i do situací, v nichž jsem se sám - zatím - neocitl. Zbora - podle nazírání... my už dokážeme vedle sebe i mlčet, ale běda, když nás něco na čas rozdělí (třeba ta nemocnice). Žena buď něco kutí, nebo sedí u telky, já sedím vedle u Kryštofa a Kolumba (mé počítače), ale cítíme se navzájem, přítomnost, existenci... tedy nic smutného naopak : představ si ten vztah už bez přímého sexu, který je - někdy - výlučným pojítkem... tedy paráda. Láska je to, co zůstane, když pomine vášeň. Přál bych vám to všem - i Kostkovi a chroustovi

to není smutný, je to normální....rozplynutí... že jo :)

Nejsmutnější je na něm ovšem poslední věta.

Četla jsem na pomníku jednoho našeho básníka: "Zarostl jsem celý do mlčení..!"Tvé verše mi připomínají,ale my ještě žijem, Hodně úspěchů a optimismu.

....seš ale děsně smutnej, žejo ? My ti nebudem řiákat nebuď, protože to je nanic....ale cejtíme to....jen si nemysli!

coura - hyperbola s humorným pozadím Tosca - nic - je tam tma, ani slyšet kluci - opravil jsem, dík ostatní vážení a milí - vám taky děkuji....

my bychom napsali vypínačem dlouze, jinak nemáme k textu nic....smutnej, to jo....

ta další báseň musí být z jiného soudku, takhle tě neznám*

*

..já tomu rozumím..

není to trošku smutné, že už jste si řekli všechno? co byste si pak tedy povídali v tom nekonečnu? *t

ve které ani slyšet - to je schválně, elypsa?