Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStříhala Irina, stříhala Františka, aneb : "Transfúzi, prosím!"
Autor
Honzyk
....dneska ráno jsem si vyrazil za Irinou. Je to krásná holka, chytrá jak jezevec - a jak si nerad u holiče povídám, s ní se dá semlít první druhý...bavili jsme se o včerejším 17. Listopadu, vo velkým výročí národa českýho....
"Tys včera byla tam, v městě?" máchne Irina nůžkama a fik.
"Jo."
"A kamarády z revoluce vaší potkal? Ty dostal tam držky taky?"
"Ne, schovala nás jedna pani."
"To ona hodná!"
Jo, mách jsem rukou já a už se hnulo:
"Obnošený srdce ve znaveným čase
vymaň se ze sítí dobrýho i zlýho, buď soudný, vzdychej v ranní rose.
Soumrak furt šedej, lidi nasraný, těch kytek
svíček
Klaus a Nečas ke Slávii šinuli se jak posraný..."
"To neznáš náš Putin,"
svázala si culík Irina
"Tobě naděje nepadla Frántyšku, a márny neni tvuj cit
To poznám z vlasů
Potřetí tě stříhám !"
Dostříháno a v zrcadle jsme oba.
A jako bychom tichem říkali:
Na popel ať se spálej jazyky pomlouvačný
Pojď, srdce slovanský,kde hora horu převyšuje,
kde jedinečná bratrství tajemného role
jezera, lesy nahoře i dole,
na vlasech stojíme,
ale ty jsou pryč
krev v kole !
S Irinou dali jsme pak k sobě nosy
chvíli byli jak svobodný vosy
a letěli jsme tam, kde měsíc tvou vůli vyplňuje
kde bůh na svuj osamělej roh si duje
kde bude všechno dobrý
kde naděje není dražší než rosa ranní
Láska na chodníku sibiřskej kankán tancuje a křičí:
"Nemějte huby do podkovy, kdo za mnou půjde, toho sám pámbu vobuje !"