SOUSEDKA A PRVNÍ ZNÁMKY JARA

Byl konec února, což k velké radosti obyvatel Skalistých Hor znamenalo, že za necelé tři měsíce vystoupí teplota nad nulu a zasněžené pláně postupně odhalí mrazem sežehlou prérijní travinu. Každý se na jaro chystal po svém: Cynthia si zakoupila nové náušnice ve tvaru slunce. Já jsem objednala pojízdný odpadkový kontejner, abych mohla vyklidit garáž, kterou Knír za dlouhých zimních večerů opět zaplnil SBÍRKAMI: letos ho zaujaly především krabičky od cigaret a  vyřazené vánoční stromky.

Sousedka se těšila na rajčata. Sazenice bylo možné vysazovat již v pozdním červenci, a pokud je nezničila občasná letní sněhová přeháňka, sklizeň asi dvoucentimetrových zelených plodů následovala koncem srpna.

„Letos mi postavíš skleník, jo?“ buzerovala Kondoma.

„Jasně, kotě,“ odpovídal, zapínaje kohouty do nejnovějšího dvojpostroje z Hammacheru Schlemmeru. U krmelců je pak tajně vypouštěl a pozorval jejich sehraný hon na kojoty.

Ashton překvapené kojoty Matthewovi nadháněl a jeho jednooký společník jim pak zkušeně prášil kožichy. Kondom přitom pohodlně usedal ke krmelci s láhví pečlivě uschované režné a divadlo pochvalně kvitoval potleskem a výkřiky Dej mu co proto a Ten už se sem nevrátí. Kojoti bohužel začali opeřence po čase nudit: stali se příliš snadnou kořistí. Po posledním incidentu s poklovaným běžkařem musel být Kondom přecejenom trochu ostražitější.

„Maťů maťů?“ naklonil Ashton hlavičku koketně do strany dívaje se prosebně na Kondoma.

„Dneska žádnej lov nebude.“

„Kuok?“ přidal se Matthew Whitecrow přidušeným altem (přes slepičí názobek se mu těžko artikulovalo).

„Jen přes mou mrtvolu,“ odpověděl Kondom.

***

 Na sousedku, kromě rajčat, lezlo jaro také dalšími způsoby: Začala se jí zapalovat lýtka. Po cestě na farmářský trh (Jones&Jones, Nejlepší popelící směs,  20 kg za $ 69.99) schválně projela křižovatku na červenou, aby na sebe upozornila příslušníka v zaparkovaném policejním autě.

„Řidičský průkaz, registrační kartu a vaši pojistku.“

„But of course, officer,“ mrkala na něj nedůstojně, „ach bože, ten pás je tak těsný, úplně mě z toho píchlo u srdce.“

Vůbec jsem ji nepoznávala. Kam se poděla ta praktická oteplákovaná farmářka, o které jsem si namlouvala, že ji důvěrně znám? Kromě toho, policajt měřil asi metr třicet a s bambulatým nosem zvýrazněným hustým knírem připomínal Maria ze známé elektronické hry.

„Co na něm, prosím tě, vidíš?“ zeptala jsem se, když jí napařil pokutu s extra příplatkem za neúspěšný pokus o flirtování.

„Tys neviděla, jak po mně jel?“


„Zbláznila ses? Nevšimla sis, jak pokuta narostla, když ti jakoby náhodou vypadla z teplákovky levá koza?“

„To udělal proto, že mě chce znovu vidět. Potřeboval mě dostat k Dopravnímu soudu, chápeš? Ty si snad myslíš, že chlapy nepřitahuji?“

Mlčky jsem si prohlédla její zmačkanou teplákovou soupravu a galoše s veselými motivy prasátek.

„To bys koukala,“ dodala záhadně.

Zakroutila jsem hlavou a ohlédla se na zadní sedadlo. Ashton zvědavě pozoroval okolí, zato Matthew Whitecrow nevypadal zrovna nejlépe. Korunka mu visela přes zdravé oko a jeho černé břicho se zdálo poněkud nafouklé.

„Co je s Matthew Whitecrowem? Není nemocný?“

Pohlédla na něj zpětným zrcátkem:

„No jo, nevypadá nejlíp, chudák, asi je nadmutý.“

 ***

Pět večerních jelenů a dva kojoti mě docela překvapili. Od té doby, co se do sousedství přistěhoval Matthew Whitecrow, ubylo (v důsledku jeho bojovně nátury) návštěv divoké zvěřě.

„Hele, jelen,“ upozornil mě Knír, aby občas také něco řekl.

„Já jich vidím pět. A dva kojoty.“

„Ach jo,“ uzavřel se zase do sebe, pokořen.

Dostala jsem trochu strach. Aby se s Matthewem, chudákem jednookým nic nestalo. V rychlosti jsem na sebe hodila pět svetrů, náplety a kuklu, a vyrazila na sousedskou návštěvu.

***

Uvedla mě do zadýmené ložnice. Nejprve jsem se lekla, že kouří marihuanu. Sousedka mi však vysvětlila, že vůně pelyňku se často zaměňuje za odér takzvaného špeku, a již bez dalších okolků mi představila holistického léčitele Herba Erta.

Herb na uvítanou cinkl na triangl, třikrát zatleskal a položil mi ruku na tvář.

„Máš hluchou auru,“ pravil, „měla bys užívat směs kočičího drápu a skořice.“

Z jeho dechu jsem pochopila, že on zase používá nadbytečné množství česneku a horského piva Kokanee.

„Herb je původně z Uzbekistánu,” vysvětlovala nadšeně sousedka, „řekni něco čechistánsky, třeba ti bude rozumět!”

„Jak to, že umíš správně vyslovit Uzbekistán, ale mé rodné zemi stále říkáš Čechistán?”

„Já jsem si myslela, že všechny evorpské země mají příponu -stán,” odpověděla zahanbeně.

„Ale já jsem z Peru,” pípnul Herb  a čímsi namazal Matthewovi naduté břicho. Ashton zvědavě přihlížel. Po chvíli vyskočil na pelest a přitulil se k nehybnému kamarádovi.

“Má trochu slabou energii,” prohlásil Herb vážně, “ale já mu pomůžu.”

Léčitel zkřížil nohy a zavřel oči. Seděl teď na zemi u lůžka dotýkaje se levou rukou Matthewova břicha. Pak začal tiše broukat podivně familiární melodii:

dón kól ma nejm dón kól ma nejm ale jandro aleale aleale...

Do místnosti nečekaně vkročil Kondom. Vyděšeně odstrčil Herba, obejmul  Matthewa a poplašeně si jej přitiskl na hruď.

„Hochu můj... Kamaráde... Neodcházej mi...“

Kondom zřejmě ale neodhadl tlak medvědího objetí, protože z Matthewa, bleskově a zcela bez varování, vyšel děsivý zvuk připomínající náraz ledovce do Titaniku. Z kohoutových útrob vzápětí dělovou rychlostí vyklouzl obrovský bobek zvící velikosti mužské pěsti. Guáno břinklo o dřevěnou podlahu a Matthew Whitecrowovi se úlevně narovnal hřebínek. Kvokl a seskočil Kondomovi z náručí.

„Zachránil jsem ho!“ zaradoval se sousedčin manžel a slzu dojetí zamáčkl do rukávu.

„Ale co to proboha chudák vytlačil? Ten slepičinec se nějak leskne!“

Ashton zvědavě přiskočil k vražedné hromádce a bleskurychle vyklovl... viditelnou napodobeninu pánských hodinek Rolex!


„ Lojerovy hodinky?“ zeptal se nevěřícně Kondom, „Kde k nim přišel?“

Sousedka se začervenala.

„Jak to mám vědět?“

Když se Kondom vrátil k podrobnějšímu studiu hodinek, sousedka na mě spiklenecky mrkla.

Matthew Whitecrow se již radostně proháněl s Ashtonem po domě, a občas vesele zaútočil na obličej léčitele.

„Tak abych šel. Dlužíte mi sto dolarů.“ řekl, když si do kufírku cpal pytel s pelyňkem a tygří mastí.

„Jak to? Řekl bych, že jsem ho vyléčil já,“ ohradil se Kondom.

„A síla mé holistické písně,“ usmál se léčitel.

Sousedka s povzdechem vytáhla svazek bankovek a úhledně z něj oddělila jedno sto dolarů.

***

Když se Herb konečně vypakoval, pošeptala jsem sousedce, aby Kondom neslyšel:

„Takže už zase...ty a Lojer...?“

„Sem ti to naznačovala celej den,“ přisvědčila vítězně.

Úplně nesouvisle jsem si začala pobrukovat Herbův holistický song a konečně mi došlo, odkud ho znám: Jednalo se o píseň Alejandro od Lady Gaga.