Ochoč si mě, prosím...

Ochoč si mě, prosím, 

chceš-li přítele. 

Přisedni si kousek blíž,

zkus štěstí, snad uvěříš

lišce nesmělé.

Teď jsi jeden z mnoha, 

a já z milionu,

na tisíci planet tisíce jsou lišek.

Však když budu tvoje,

tak budeš vždy slyšet

tlukot mého srdce,

můj krok

na sto honů.

Ochoč si mě, prosím,

připoutej mě něhou,

rozpusť vlas do pole klasů,

změň řád světa i tok času,

rozmluv vrbu němou.

Postav nové mosty

přes příkopy strachu,

zavři oči na chviličku,

snad uvidíš v srdci lišku...

A uvěříš, brachu...